Strach z nemoci (nosofobie)

Co tento příznak znamená

Znáte to — přečtete si něco o rakovině nebo infarktu, a najednou máte pocit, že právě tohle vám možná hrozí. Začnete sledovat každý pocit ve svém těle, každou bolístku nebo únavu vykládáte jako důkaz vážné nemoci. Jdete k lékaři, výsledky jsou v pořádku, ale úleva netrvá dlouho. Za pár dní nebo týdnů začne pochybnost nanovo. Tohle je nosofobie — přetrvávající, obtěžující strach z toho, že máte závažnou nemoc, i když lékaři nic nenašli. Nejde o simulaci ani slabost charakteru. Je to skutečná úzkost, která může člověka pořádně vyčerpat a ovlivnit celý každodenní život. Důležité je vědět, že se dá léčit a že nejste s tím sami — podobné potíže trápí překvapivě velké množství lidí.

Nejčastější příčiny

• Úzkostná porucha — mozek je nastaven na neustálé vyhledávání hrozeb, a tělo se stává hlavním zdrojem obav. Tento mechanismus je stejný jako u jiných fobií, jen místo pavouků se bojíte nemoci.
• Zdravotní úzkost (hypochondrie) — dřívější název pro stav, kdy normální tělesné vjemy jako tep, únava nebo bolest-zad/">bolest zad mozek automaticky vyhodnocuje jako nebezpečné signály.
• Prožitá nemoc nebo ztráta blízkého — pokud jste sami vážně onemocněli nebo jste ztratili blízkého na závažnou diagnózu, strach z opakování je přirozená, ale někdy se přehoupne přes zdravou míru.
• Nadměrné vyhledávání informací na internetu — takzvaný "cyberchondria", kdy hledání příznaků online vede jen k dalším obavám a nikoli k uklidnění, protože internet vždy nabídne i to nejhorší možné vysvětlení.
• Stres a vyčerpání — přetížený nervový systém je citlivější na tělesné vjemy a hůře je zpracovává. Únava z práce nebo ze vztahových problémů se snadno promítne do obav o zdraví.
• Perfekcionismus a potřeba jistoty — někteří lidé obtížně snášejí nejistotu obecně. Protože zdraví nikdy není stoprocentně zaručeno, žijí v neustálém napětí.

Kdy je to nebezpečné

Samotný strach z nemoci přímé zdravotní riziko nezpůsobuje, ale má nepřímé dopady, které rozhodně nelze podceňovat. Dlouhodobá úzkost zatěžuje srdce, oslabuje imunitní systém a přispívá k poruchám spánku. Pokud strach ovlivňuje vaši práci, vztahy nebo vás vede k tomu, že se vyhýbáte lidem a aktivitám, jde o stav, který si zaslouží odbornou pomoc. Varovným signálem je také takzvané kompulzivní ujišťování — kdy potřebujete stále znovu a znovu navštěvovat lékaře nebo googlit příznaky, protože klid vydržím jen pár hodin. Stejně závažné je, pokud kvůli strachu z diagnózy naopak lékaře odmítáte — paradoxně tak přicházíte o skutečnou pomoc. Kombinace těchto příznaků s depresivní náladou, nespavostí nebo myšlenkami na sebevraždu je stav, kdy odborná pomoc není jen vhodná, ale nezbytná.

Kdy volat záchranku (155)

• Objeví se myšlenky na sebepoškození nebo sebevraždu — volejte ihned linku 155 nebo 112.
• Úzkost přeroste v panický záchvat s bolestí na hrudi, dušností a bušením srdce, které neustupuje — přivolejte záchrannou službu, aby lékaři vyloučili tělesnou příčinu.

Kdy jít k lékaři

• Strach z nemoci trvá déle než několik týdnů a sám neustupuje.
• Opakovaně navštěvujete lékaře nebo urgentní příjem, výsledky jsou v pořádku, ale klid nevydrží.
• Omezili jste své aktivity, práci nebo sociální kontakty kvůli obavám o zdraví.
• Vyhýbáte se naopak lékařům, protože se bojíte, co by mohli najít.
• Pociťujete dlouhodobou únavu, nespavost nebo depresivní náladu spojenou se strachem z nemoci.

Časté otázky o strachu z nemoci (nosofobie)