Úzkost a deprese po COVID-19

Co tento příznak znamená

Pokud vás po prodělání COVID-19 přepadá úzkost, smutek, beznaděj nebo jste prostě „jiní než dřív" — nejste v tom sami a rozhodně se nestydíte za nic, co byste si způsobili sami. Tohle je jeden z nejčastějších a přitom nejméně probíraných dopadů covidu, a má svůj název: post-COVID syndrom nebo také „dlouhý covid". Psychické potíže jsou jeho součástí možná ještě častěji než únava nebo dušnost.

Jak to člověk prožívá? Někdy je to tupá prázdnota, kdy vás nic nebaví, ani věci, které vás dřív těšily. Jindy je to neustálé napětí — jako by vám někdo pořád dával najevo, že se má stát něco špatného, i když nevíte co. Může to být podrážděnost, špatný spánek, pocit, že vaše myšlenky „jedou naprázdno", nebo zkrátka pocit, že nejste sami sebou. To všechno jsou reálné projevy toho, co virus udělal s vaším tělem i mozkem.

Co se přitom děje uvnitř? COVID-19 dokáže vyvolat zánět (nadměrnou aktivaci obranného systému těla) i v mozku, narušit tvorbu serotoninu a dopaminu — to jsou chemické látky, které regulují náladu a pocit pohody — a přetížit nervový systém. Přidejte k tomu stres z nemoci samotné, možnou izolaci, strach o zdraví a výsledek je jasný: psychika dostane pořádný zásah.

Nejčastější příčiny

• Neurózánět způsobený virem — COVID-19 umí aktivovat zánětlivé procesy v mozku, které narušují rovnováhu látek zodpovědných za náladu, zejména serotoninu (látky, která nás drží v psychické pohodě).
• Vyčerpání organismu po těžké nemoci — tělo vydalo obrovské množství energie na boj s infekcí a psychika na to doplácí podobně jako po operaci nebo těžkém zánětu.
• Narušený spánek — mnoho lidí po covidu špatně spí, a právě nedostatek kvalitního spánku je jednou z nejsilnějších spouštěčů úzkosti a depresivní nálady.
• Stres a trauma ze samotné nemoci — zejména ti, kteří byli hospitalizováni nebo se báli o svůj život, mohou rozvíjet příznaky podobné PTSD (posttraumatické stresové poruše — stavu, kdy tělo a mysl reagují na vzpomínku na ohrožení jako by probíhalo znovu).
• Sociální izolace a ztráta rutiny — karanténa, výpadek ze zaměstnání nebo omezení kontaktu s blízkými zanechávají výraznou stopu na psychickém zdraví.
• Již existující sklony k úzkosti nebo depresi — covid tyto sklony velmi často zesiluje nebo znovu spouští, i u lidí, kteří dřív žádné potíže neměli.

Kdy je to nebezpečné

Většina lidí se po čase zlepší, ale existují situace, kdy je nutné jednat rychle. Zpozorněte, pokud se k úzkosti nebo smutku přidají myšlenky na to, že by bylo lépe nebýt, nebo dokonce přemýšlení o sebepoškození či sebevraždě — to je stav, který vyžaduje okamžitou pomoc. Vážnou situací je také tehdy, když psychické potíže trvají déle než čtyři týdny bez jakéhokoli zlepšení, nebo když přestanou fungovat základní věci jako jídlo, spánek a péče o sebe. Stejně tak je varovným signálem, pokud se k psychickým příznakům přidají fyzické — třeba bolest-na-hrudi/">bolest na hrudi, bušení srdce nebo záchvaty dušnosti — protože ty mohou signalizovat i tělesné komplikace covidu, které je třeba vyloučit.

Kdy volat záchranku (155)

• Máte myšlenky na sebevraždu nebo sebepoškozování a nedokážete je zastavit — volejte ihned 155 nebo linku důvěry 116 123.
• Někdo ve vašem okolí po covidu ztratil kontakt s realitou, halucinuje nebo se chová nebezpečně — volejte 155 nebo 112.
• K psychickým příznakům se přidala náhlá dušnost, bolest na hrudi nebo mdloby — volejte 155, může jít o srdeční nebo plicní komplikaci.

Kdy jít k lékaři

• Úzkost nebo depresivní nálada trvá déle než dva až tři týdny a nezlepšuje se.
• Přestali jste zvládat běžné denní povinnosti — práci, péči o rodinu, základní sebeobsluhu.
• Máte výrazné problémy se spánkem nebo chutí k jídlu po dobu delší než dva týdny.
• Chcete mluvit o tom, co prožíváte, ale nevíte kde začít — váš praktický lékař je správné první místo.

Časté otázky o úzkosti a depresi po COVID-19