Sedimentace erytrocytů (FW)

Co je toto vyšetření

Sedimentace erytrocytů — zkráceně FW, z německého Fahraeus-Westergren — je jeden z nejstarších a zároveň stále velmi užitečných laboratorních testů. Princip je jednoduchý: červené krvinky (erytrocyty) se v odběrové zkumavce přirozeně usazují ke dnu. Čím rychleji klesají, tím více je v těle přítomno určitých bílkovin, které naznačují zánět nebo jiný aktivní proces. Je to takový základní teploměr zánětu — neřekne vám přesně kde a co hoří, ale spolehlivě ukáže, že něco v těle není v pořádku.

Proč se dělá

  • Sledování zánětu — lékař ho objednává při podezření na infekci, revmatické onemocnění (jako je revmatoidní artritida nebo lupus) nebo jiný zánětlivý stav v těle.
  • Kontrola léčby — pokud už víte o chronickém zánětu, FW pomáhá sledovat, zda se stav zlepšuje nebo zhoršuje.
  • Předoperační vyšetření — jako součást rutinního předoperačního screeningu pro celkový přehled o zdravotním stavu.
  • Nevysvětlitelná únava nebo bolesti — když vás trápí únava, bolesti kloubů nebo svalů a lékař hledá příčinu.
  • Podezření na polymyalgii nebo obrovskobuněčnou arteritidu — u těchto onemocnění může být sedimentace výrazně zvýšená a je klíčovým ukazatelem.

Jak se připravit

  • Vyšetření se standardně provádí nalačno — ideálně 8–12 hodin bez jídla, pouze čistá voda je v pořádku.
  • Vyhněte se den před odběrem nadměrné fyzické námaze, protože i ta může mírně ovlivnit výsledek.
  • Informujte lékaře o všech lécích, které užíváte — některé léky (například kortikosteroidy) mohou sedimentaci snižovat a tím maskovat zánět.
  • Pokud máte menstruaci, řekněte to lékaři — může mírně zvýšit hodnoty a to je zcela normální.

Jak probíhá

Celé vyšetření je pro vás vlastně jen obyčejný odběr krve ze žíly, nejčastěji z loketní jamky. Zdravotní sestra si připraví jehlu a speciální zkumavku s citrátem sodným (látka, která brání srážení krve), nasaje do ní vaši krev a označí ji. Odběr trvá přibližně minutu, může vás trochu píchnutí bolet, ale to je vše. Samotné měření pak probíhá v laboratoři bez vás — zkumavka se postaví na hodinu do stojánku a technik změří, kolik milimetrů červených krvinek za tu dobu kleslo ke dnu. Výsledek máte většinou ještě tentýž den nebo druhý den ráno.

Co znamenají výsledky

Normální hodnoty se liší podle pohlaví a věku. U mužů do 50 let je norma do 15 mm/hod, u mužů nad 50 let do 20 mm/hod. U žen do 50 let do 20 mm/hod, u žen nad 50 let do 30 mm/hod. Tyto hodnoty říkají, že červené krvinky klesaly pomalu — což je dobré znamení a svědčí o tom, že v těle není výrazný zánět. Mírně zvýšená sedimentace (do 40–50 mm/hod) může mít spoustu nevinných příčin — těhotenství, anémie (chudokrevnost), věk nebo třeba nedávno prodělaná viróza. Výrazně zvýšená sedimentace nad 100 mm/hod už je signál, který vyžaduje pátrání po příčině — může ukazovat na silnou bakteriální infekci, autoimunitní onemocnění (kdy imunitní systém útočí na vlastní tělo) nebo vzácně i na některé nádorové procesy. Velmi důležité je vědět, že FW nikdy nestačí samo o sobě — lékař ho vždy hodnotí dohromady s dalšími testy a vaším celkovým stavem.

Časté otázky o sedimentaci erytrocytů (FW)

Mám zvýšenou sedimentaci, ale jinak se cítím dobře — mám se bát?

Nemusíte hned propadat panice — mírně zvýšená sedimentace může mít zcela nevinné příčiny, třeba doznívající viróza, únava nebo výkyvy hormonů. Lékař to vždy porovná s ostatními výsledky a s tím, jak se reálně cítíte. Jeden zvýšený výsledek bez příznaků ještě nic nedokáže.

Jaký je rozdíl mezi sedimentací (FW) a CRP?

Oba testy měří zánět, ale jinak. CRP (C-reaktivní protein) reaguje velmi rychle — stoupá a klesá během hodin. Sedimentace je pomalejší a odráží spíše delší trvající záněty. Proto je lékař často objednává oba najednou, aby získal úplnější obrázek.

Může být sedimentace zvýšená jen proto, že jsem starší?

Ano, s věkem hodnoty přirozeně mírně stoupají, a proto laboratoře udávají různé normy pro různé věkové skupiny. Sedimentace 25 mm/hod u sedmdesátileté ženy je něco úplně jiného než u dvacetileté. Váš lékař vždy hodnotí výsledek v kontextu vašeho věku a zdravotního stavu.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. Tento článek obsahuje pouze edukační informace a není náhradou lékařského doporučení. V případě zdravotních potíží vždy konzultujte se svým lékařem.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 28.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.