Laktobacily a probiotika

Co je to za lék

Laktobacily a probiotika nejsou klasické léky — jsou to živé prospěšné bakterie, které doplňují a posilují přirozenou mikroflóru vašeho střeva. Představte si střevo jako zahradu: normálně v ní roste spousta užitečných rostlin, které drží plevel pod kontrolou. Když přijdete o část těchto „hodných rostlin" — třeba po antibiotikách nebo těžkém průjmu — plevel (škodlivé bakterie nebo kvasinky) se začne rychle rozrůstat. Probiotika jsou jako pytel kvalitního osiva, který zahradě pomůže znovu nastartovat. Nejčastěji se setkáte s kmeny rodu Lactobacillus a Bifidobacterium, ale různé přípravky obsahují různé kombinace — vždy si proto zkontrolujte, co konkrétní balení obsahuje.

Na co se používá

• Průjem po antibiotikách — antibiotika bohužel nezabíjejí jen škodlivé bakterie, ale ničí i ty užitečné ve střevě. Probiotika pomáhají rovnováhu obnovit a zkrátit dobu průjmu.
• Cestovní průjem — při pobytu v exotických destinacích, kde střevo narazí na neznámé bakterie, probiotika pomáhají udržet přirozenou obranu střeva v pohotovosti.
• Syndrom dráždivého tračníku — tedy opakované bolesti břicha, nadýmání a nepravidelná stolice bez zjevné příčiny. Probiotika mohou tyto potíže zmírnit, i když jejich vliv je u každého člověka trochu jiný.
• Obnovení střevní mikroflóry po onemocnění — po jakémkoli onemocnění trávicího traktu pomáhají probiotika nastartovat zotavení střevního ekosystému.
• Podpora imunity — velká část imunitního systému sídlí právě ve střevě, takže zdravá mikroflóra má přímý vliv na to, jak dobře tělo zvládá infekce.

Jak se užívá

Probiotika jsou nejúčinnější, když je užíváte s jídlem nebo těsně před jídlem — jídlo je pro živé bakterie jako ochranný štít, který jim pomůže přežít cestu kyselým žaludečním prostředím až do střeva. Pokud je berete kvůli antibiotikům, nezapomeňte na klíčové pravidlo: mezi antibiotikem a probiotikem nechejte alespoň dvě hodiny odstup, jinak antibiotikum nové bakterie rovnou zničí, dřív než stačí cokoliv udělat. Uchovávejte přípravek podle pokynů na obalu — některé druhy potřebují chlad v lednici, jiné snášejí pokojovou teplotu. Délku užívání vždy řiďte doporučením lékaře nebo lékárníka. Při antibiotické léčbě se probiotika doporučují užívat ještě několik dní po jejím ukončení.

Vždy postupujte podle příbalového letáku nebo doporučení lékaře a lékárníka.

Nežádoucí účinky

• Nadýmání a plynatost — zažije to přibližně každý pátý pacient v prvních dnech užívání. Střevo se prostě musí na nové osídlení zvyknout. Tyto potíže obvykle samy odezní do týdne a není nutné přípravek vysazovat.
• Mírné křeče v břiše — podobně jako nadýmání, jde o přechodnou reakci při osídlování střeva. Pokud jsou křeče silné nebo trvají déle než týden, poraďte se s lékařem.
• Závažné nežádoucí účinky jsou velmi vzácné — u zdravých lidí prakticky nehrozí. U pacientů s velmi oslabenou imunitou (například po transplantaci nebo při chemoterapii) je ale nutná konzultace s lékařem dřív, než probiotika začnete užívat, protože i prospěšné bakterie mohou u těchto pacientů způsobit komplikace.

Nejdůležitější interakce

• Antibiotika — toto je zdaleka nejdůležitější interakce. Antibiotikum a probiotikum nikdy neužívejte ve stejný čas — mezi dávkami nechejte minimálně dvě hodiny, aby antibiotikum nestačilo živé bakterie zlikvidovat.
• Antimykotika (léky proti plísním) — některé přípravky obsahují jako probiotikum kvasinku Saccharomyces boulardii. Tu antimykotika mohou oslabovat nebo ničit, takže jejich kombinace je nevhodná.
• Imunosupresiva (léky potlačující imunitu) — pokud užíváte léky po transplantaci nebo při autoimunitním onemocnění, tedy léky, které záměrně tlumí imunitní systém, poraďte se s lékařem dřív, než začnete s probiotiky.

Časté otázky o laktobacilech a probioticích