Retroperitoneální fibróza (Ormond nemoc)

Co je retroperitoneální fibróza (Ormond nemoc)

Představ si, že v břišní dutině za střevy a orgány — v prostoru, kterému říkáme retroperitoneum (prostor za pobřišnicí, tedy záda těla zevnitř) — začne narůstat tuhá jizevnatá tkáň, podobně jako když se rána zacelí přehnanou jizvou. Tahle fibróza (tvorba tuhé vazivové tkáně) postupně svírá struktury kolem sebe, nejčastěji močovody (trubičky odvádějící moč z ledvin do močového měchýře) a velké cévy. Ormond nemoc je vzácná, ale vážná — a čím dříve se odhalí, tím lépe se dá zvládnout.

Příznaky

  • Tupá, hluboko uložená bolest v zádech nebo boku — pacient ji často popisuje jako bolest, která nikam nesměřuje a neodpovídá pohybu ani poloze těla
  • Bolest v podbřišku nebo tříslech — způsobená tlakem fibrózy na okolní struktury
  • Únava a celková slabost — tělo vydává energii na zánětlivý proces, který probíhá uvnitř
  • Snížené množství moči nebo obtíže při močení — když fibróza stiskne močovody, ledviny nemohou moč dobře odvádět
  • Otoky dolních končetin — pokud fibróza stlačí žíly nebo lymfatické cévy, tekutina se hromadí v nohách
  • Vysoký krevní tlak — vzniká jako důsledek poruchy funkce ledvin
  • Nevolnost, nechutenství, úbytek hmotnosti — příznaky déletrvajícího zánětu v těle

Příčiny

Ve většině případů (asi ze dvou třetin) příčinu přesně neznáme — odborníci označují tuto formu jako idiopatickou (bez zjistitelné příčiny). Nejpravděpodobnější vysvětlení je, že jde o poruchu imunitního systému, kdy tělo začne omylem napadat vlastní tkáně a spouštět nadměrnou tvorbu vaziva. Zbývající případy mají konkrétní spouštěč: dlouhodobé užívání některých léků (zejména starších léků proti migréně, jako byl ergotamin, nebo některých betablokátorů), nádory v okolí, infekce, ozařování břicha nebo operace v dané oblasti. Riziko zvyšuje také kouření a azbest.

Kdy jít k lékaři

  • Pokud máš přetrvávající bolesti zad nebo boku, které neodeznívají po odpočinku a nezlepšují se týdny — tohle není klasická bolest zad ze sezení u počítače
  • Když si všimneš, že moč odcházíš výrazně méně než obvykle nebo vůbec ne — to je stav, který nesnese odklad
  • Náhlé otoky obou dolních končetin bez zjevné příčiny — zejména pokud jsou doprovázeny bolestí
  • Kombinace únavy, hubnutí a bolestí zad — zvláště pokud ti je nad čtyřicet let a příznaky přicházejí postupně
  • Pokud ti bylo zjištěno zhoršení funkce ledvin při krevních testech a lékař hledá příčinu — retroperitoneální fibróza bývá přehlédnutá možnost

Léčba

Dobrá zpráva je, že tato nemoc se léčit dá — a při včasném záchytu velmi úspěšně. Základem jsou kortikosteroidy (protizánětlivé léky, které „utlumí" přehnanou reakci imunitního systému), které u většiny pacientů zastaví růst fibrózy a mohou ji i zmenšit. Pokud kortikosteroidy nestačí nebo je pacient nemůže užívat, přidávají se imunosupresiva (léky tlumící imunitní systém) nebo biologická léčba. Zároveň je často nutné uvolnit stlačené močovody — buď pomocí cévky (stentu) zavedené do močovodu, nebo chirurgicky. Celá léčba probíhá dlouhodobě a vyžaduje pravidelné kontroly, ale většina pacientů se vrátí k normálnímu životu.

Prevence

  • Nekuř — kouření se opakovaně ukazuje jako rizikový faktor vzniku fibrotických onemocnění, a přestat kouřit je jeden z nejsilnějších kroků pro zdraví vůbec
  • Informuj svého lékaře o všech lécích, které dlouhodobě užíváš — některé starší přípravky jsou spojeny s rizikem fibrózy a lékař může nabídnout bezpečnější alternativu
  • Neignoruj přetrvávající bolesti zad — čím dříve se fibróza odhalí, tím méně poškodí ledviny a tím lépe reaguje na léčbu
  • Pravidelné preventivní prohlídky a krevní testy (zejména funkce ledvin) mohou zachytit první varovné signály dříve, než se situace zkomplikuje

Časté otázky o retroperitoneální fibróze (Ormond nemoci)

Může retroperitoneální fibróza způsobit selhání ledvin?

Ano, bohužel může — a to je jeden z hlavních důvodů, proč na ni lékaři myslí. Když fibróza stiskne oba močovody, moč nemůže odtékat z ledvin a ty se začnou poškozovat zvýšeným tlakem (tento stav se nazývá hydronefróza, tedy rozšíření ledviny tekutinou). Při včasné léčbě se ale ledvinám obvykle pomoci dá a jejich funkce se obnoví.

Je Ormond nemoc vzácná nebo ji může mít kdokoliv?

Jde skutečně o vzácné onemocnění — odhaduje se, že postihuje přibližně jednoho až dva lidi na sto tisíc obyvatel ročně. Nejčastěji se objevuje u mužů mezi čtyřicátým a šedesátým rokem života, ale může postihnout kohokoliv. Protože je vzácná, bývá diagnostikována se zpožděním — příznaky snadno splývají s běžnějšími problémy se zády nebo ledvinami.

Jak se Ormond nemoc diagnostikuje — musím podstoupit operaci?

K operaci se v diagnostické fázi sáhne jen výjimečně. Základem je zobrazovací vyšetření — nejčastěji CT (výpočetní tomografie) nebo MRI (magnetická rezonance), které fibrózu odhalí jako charakteristickou masu tkáně kolem velkých cév. Pro potvrzení diagnózy a vyloučení nádoru bývá doporučena biopsie (odběr malého vzorku tkáně jehlou), která se dnes provádí pod CT kontrolou — tedy bez velkého operačního výkonu.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 16.05.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.