Dušnost při zátěži

Co tento příznak znamená

Znáte to — vystoupáte do druhého patra nebo si vyběhnete pro autobus a najednou se přistihnete, že lapáte po dechu víc, než byste čekali. Dušnost při zátěži znamená, že se vám dýchání zdá těžší nebo rychlejší, než by odpovídalo tomu, co jste právě dělali. Tělo vám vlastně posílá zprávu: „Nestíhám dodat svalům dost kyslíku." Otázka je, proč. Někdy je odpověď banální — jste po chřipce, nechodíte sportovat, nebo jste prostě unavení. Jindy ale může být za tímto signálem něco, co stojí za důkladnější vyšetření. Proto se vyplatí vědět, na co si dát pozor.

Nejčastější příčiny

• Špatná fyzická kondice — pokud jste delší dobu méně aktivní, srdce a plíce nejsou zvyklé na zátěž a dají vám to okamžitě vědět. Toto je nejčastější a nejnevinější příčina.
• Anémie (chudokrevnost) — krev obsahuje málo červených krvinek, které přenášejí kyslík. Srdce pak musí pracovat rychleji, aby tělu dodalo to, co potřebuje, a vy se při menší námaze zadýcháváte.
• Astma nebo bronchiální hyperreaktivita — průdušky (trubičky v plicích, kudy proudí vzduch) se při zátěži nebo chladném vzduchu zužují, dýchání je namáhavé a může být slyšet pískání.
• Srdeční selhání — srdce nepumpuje krev tak efektivně, jak by mělo. Tekutina se pak hromadí v plicích a dýchání je obtížné, zvláště při pohybu nebo vleže.
• Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) — onemocnění plic nejčastěji způsobené kouřením, při němž jsou průdušky trvale poškozené a zúžené. Zadýchávání při zátěži bývá jedním z prvních příznaků.
• Plicní embolie — krevní sraženina v plicní tepně, která náhle přeruší průtok krve částí plic. Jde o závažný stav, který se projevuje náhlou dušností, bolestí na hrudi nebo vykašláváním krve.
• Překonaná infekce dýchacích cest — po chřipce nebo zánětu průdušek může zadýchávání přetrvávat i několik týdnů, než se plíce plně zotaví.
• Obezita nebo nadváha — přebytečná hmotnost klade větší nároky na srdce i plíce a zátěžová dušnost je proto velmi častá.

Kdy je to nebezpečné

Zpozorněte zejména v těchto situacích: dušnost přichází náhle a bez jasné příčiny, provází ji bolest nebo tlak na hrudi, bušení srdce (pocit, že vám srdce „přeskakuje" nebo bije velmi rychle), mdloby nebo silné závratě. Alarmující je také situace, kdy se dušnost rychle zhoršuje v průběhu dnů, nebo když se zadýcháváte při stále menší námaze — například dříve jste vystoupali do třetího patra bez problémů, dnes se zadýcháte při chůzi po rovině. Stejně tak si dejte pozor na otoky kotníků a lýtek (může jít o příznak srdečního selhání) nebo na cyanózu — namodralé zbarvení rtů nebo nehtů, které signalizuje nedostatek kyslíku v krvi.

Kdy volat záchranku (155)

• Náhlá silná dušnost v klidu nebo při minimální námaze — volejte ihned na číslo 155 nebo 112.
• Dušnost provázená bolestí, tlakem nebo svíráním na hrudi.
• Dušnost s vykašláváním krve nebo krvavého hlenu.
• Ztráta vědomí nebo výrazná slabost při dušnosti.
• Modravé zbarvení rtů, nehtů nebo obličeje.
• Dušnost, která se během minut rapidně zhoršuje a neumožňuje normálně mluvit.

Kdy jít k lékaři

• Dušnost při zátěži je nová, nezvyklá a trvá déle než několik dní.
• Zadýcháváte se při méně náročných činnostech než dřív a bez zjevného vysvětlení (jako je rekonvalescence po nemoci).
• Dušnost provází únava, bledost nebo bušení srdce — může jít o chudokrevnost nebo srdeční problém.
• Máte otoky dolních končetin nebo se v noci budíte se zadýcháváním.
• Jste kuřák a zadýcháváte se stále více — vylučte CHOPN.
• Dušnost vás omezuje v každodenním životě a nevíte proč.

Časté otázky o dušnosti při zátěži