Noční dušnost, která se zhoršuje vleže, je typickým příznakem srdečního selhání nebo některých plicních onemocnění. Vle Tato věta je nedokončená — text byl pravděpodobně oříznut. Opravím vše ostatní a nedokončenou větu zachovám tak, jak je (nemohu domýšlet medicínský obsah).

Pocit nedostatku vzduchu

Co tento příznak znamená

Pocit, že se nemůžete pořádně nadechnout, že vzduch prostě nestačí nebo že musíte vědomě myslet na každý dech — to je zážitek, který dokáže pořádně vyděsit. Lékaři mu říkají dušnost nebo dyspnoe, ale ať to nazýváme jakkoliv, vaše tělo vám tímto způsobem říká, že něco není úplně v pořádku. Příčiny přitom mohou být od naprosto nevinných — jako je stres nebo přehřátí — až po stavy, které potřebují okamžitou pomoc. Proto je důležité umět rozlišit, do které kategorie váš případ patří.

V těle k dušnosti dochází tehdy, když mozek dostane signál, že plíce nebo srdce nepracují tak, jak mají, nebo když je v krvi příliš málo kyslíku. Někdy ale tělo vyšle tento poplach i bez reálného fyzického problému — třeba při silné úzkosti nebo záchvatu paniky. To neznamená, že si dušnost „vymýšlíte" — pocit je naprosto skutečný, jen jeho spouštěč je jiný.

Nejčastější příčiny

• Úzkost a panický záchvat — při silném stresu nebo strachu tělo přejde do pohotovostního režimu, zrychlí dech, svaly se napnou a výsledkem je pocit, že se nemůžete nadechnout, přestože kyslíku máte dost. Bývá to doprovázeno bušením srdce, mravenčením v rukou nebo pocitem nereálnosti.
• Astma — chronické onemocnění průdušek, při kterém se dýchací cesty zužují a vzniká typické sípání a svírání na hrudi. Záchvaty se spouštějí alergeny, fyzickou námahou nebo studeným vzduchem.
• Fyzická námaha nebo špatná kondice — zcela přirozená dušnost po výběhu po schodech nebo rychlé chůzi, která rychle odezní. Pokud vás ale zadýchá i minimální pohyb, stojí to za pozornost.
• Anémie (chudokrevnost) — stav, kdy máte v krvi málo červených krvinek nebo hemoglobinu, tedy látky, která přenáší kyslík. Tělo pak dýchá rychleji, aby kyslíku „nabralo" víc. Přidává se únava a bledost.
• Infekce dýchacích cest — nachlazení, zápal plic nebo bronchitida (zánět průdušek) mohou způsobit dušnost, zvláště pokud jsou plíce zahlcené hlenem nebo zánětem.
• Srdeční selhání — stav, kdy srdce nestačí pumpovat krev dostatečně efektivně, takže se tekutina hromadí v plicích. Dušnost se zhoršuje vleže a v noci.
• Alergie a alergická reakce — kontakt s alergenem může způsobit otoky dýchacích cest a okamžitou dušnost, v těžkých případech i anafylaktický šok (život ohrožující celková alergická reakce).
• Plicní embolie — ucpání plicní tepny krevní sraženinou. Jde o závažný stav, který přichází náhle a vyžaduje okamžitou pomoc.

Kdy je to nebezpečné

Dušnost se stává vážnou záležitostí ve chvíli, kdy přichází náhle a silně bez zjevného důvodu, nebo ji doprovázejí další příznaky. Zpozorněte, pokud spolu s dušností pociťujete bolest nebo tlak na hrudi, bolest vyzařující do levé ruky nebo čelisti, náhlou slabost jedné poloviny těla, modrání rtů nebo nehtů (známka nedostatku kyslíku v krvi), silné bušení srdce nebo nepravidelný tep, nebo pokud jste v posledních týdnech prodělali operaci a nyní máte oteklou a bolestivou nohu — to může naznačovat sraženinu. Nebezpečné je i to, pokud se dušnost zhoršuje v klidu a nedokážete dokončit větu bez přerušení dechem.

Kdy volat záchranku (155)

• Náhlá těžká dušnost, kdy nestačíte dýchat ani v klidu a situace se rychle zhoršuje.
• Dušnost doprovázená bolestí nebo tlakem na hrudi — může jít o infarkt nebo plicní embolii.
• Modré rty, nehty nebo kůže kolem úst — jasný signál nedostatku kyslíku.
• Ztráta vědomí nebo náhlá zmatenost spojená s obtížemi při dýchání.
• Těžká alergická reakce — otoky obličeje, jazyka, rychle se zhoršující dušnost po kontaktu s alergenem.
• Dušnost po vdechnutí cizího tělesa — pokud se někdo dusí, volejte 155 nebo 112 okamžitě.

Kdy jít k lékaři

• Dušnost se opakuje bez zjevné příčiny nebo se postupně zhoršuje v průběhu dnů.
• Zadýcháváte se při aktivitách, které vám dříve nedělaly problém.
• Dušnost vás budí v noci nebo se zhoršuje vleže.
• Doprovází ji přetrvávající kašel, horečka nebo vykašlávání hlenu — zvláště pokud je zbarvený narůžověle nebo hnědě.
• Máte pocit, že vaše dušnost souvisí se stresem nebo úzkostí, ale nevíte si rady sami — psychiatr nebo psycholog vám může velmi pomoci.
• Dušnost přichází při každém větším emočním rozrušení a brání vám normálně žít.

Časté otázky o pocitu nedostatku vzduchu