Snížená tolerance zátěže (post-COVID PEM — post-exertional malaise)

Co tento příznak znamená

Představte si, že jdete na krátkou procházku nebo uděláte něco zcela běžného — vynesete nákup, zavoláte přátelům hodinu, popracujete u počítače. A druhý den nebo za pár hodin se cítíte, jako by vás přejelo auto. Únava je drtivá, mozek nepracuje, svaly bolí a tělo odmítá fungovat. Přesně to je PEM neboli post-exertional malaise — česky zhoršení příznaků po námaze, které nepřichází hned, ale s zpožděním, a trvá déle, než byste čekali. Nejde o běžnou únavu z přepracování, která zmizí po noci spánku. Jde o specifickou reakci těla na zátěž, která u lidí po prodělání covidu-19 patří k nejčastějším a zároveň nejhůře pochopitelným potížím. V těle přitom dochází k poruše energetického metabolismu buněk (způsobu, jak buňky vyrábějí energii), k přetrvávající zánětlivé reakci a pravděpodobně i k poruše funkce autonomního nervového systému — toho, který řídí tepovou frekvenci, dýchání a trávení bez vašeho vědomého úsilí. Výsledek je, že vaše tělo neumí správně odhadnout, co zvládne, a po překročení určité hranice se zastaví.

Nejčastější příčiny

  • Long COVID (přetrvávající příznaky po covidu-19) — nejčastější příčina PEM; postihuje odhadem 10–30 % lidí po infekci, a to i po mírném průběhu onemocnění. Tělo se plně nezotavilo a zůstává v jakémsi trvalém stavu pohotovosti.
  • Syndrom chronické únavy (ME/CFS) — myalgická encefalomyelitida, tedy onemocnění mozku a míchy provázené svalovou bolestí a extrémní únavou; PEM je jeho hlavním příznakem a covid-19 ho může spustit nebo zhoršit.
  • Dysautonomie — porucha autonomního nervového systému, při níž tělo nezvládá regulovat tlak a tepovou frekvenci při změně polohy nebo při námaze; projevuje se bušením srdce, závratěmi a vyčerpáním i po malé aktivitě.
  • Přetrvávající zánět — po virové infekci může imunitní systém zůstat v pohotovostním stavu a zbytečně útočit na vlastní tkáně, což vyčerpává celkové energetické zásoby organismu.
  • Porucha spánku — nekvalitní nebo nedostatečný spánek, který se u long COVID vyskytuje velmi často, výrazně zhoršuje schopnost těla zotavit se z jakékoli zátěže.
  • Psychická zátěž a úzkost — nejde o to, že je PEM „jen v hlavě", ale stres a úzkost skutečně zvyšují celkovou zátěž organismu a mohou PEM zhoršovat nebo spouštět.

Kdy je to nebezpečné

Většina lidí s PEM po long COVID není v bezprostředním ohrožení života, ale pozor na kombinace příznaků, které mohou signalizovat závažnější problém. Znepokojte se, pokud se přidá bolest-na-hrudi/">bolest na hrudi nebo pocit bušení srdce i v klidu — to může ukazovat na zánět srdečního svalu (myokarditidu) nebo závažnou poruchu srdečního rytmu. Varující je také dušnost, která se zhoršuje, nebo pocit, že se dusíte i při minimální aktivitě. Pokud máte pocit, že vaše schopnost fungovat se v průběhu týdnů stále zhoršuje, nikoli zlepšuje, rozhodně to neřešte jen odpočinkem doma — potřebujete vyšetření. Stejně tak modré zbarvení rtů nebo konečků prstů (cyanóza, tedy nedostatečné okysličení krve) nebo záchvaty ztráty vědomí jsou signály, které nelze ignorovat.

Kdy volat záchranku (155)

  • Bolest na hrudi, tlak v hrudníku nebo šíření bolesti do ramene či čelisti — okamžitě volejte 155 nebo 112
  • Náhlá dušnost, nemožnost dokončit větu kvůli nedostatku dechu
  • Ztráta vědomí nebo opakované mdloby
  • Modré zbarvení rtů nebo nehtů
  • Srdeční tep nad 150 tepů za minutu přetrvávající v klidu bez zjevné příčiny

Kdy jít k lékaři

  • PEM trvá déle než čtyři týdny po prodělání covidu-19 a výrazně omezuje váš denní život
  • Každá malá aktivita vás vyřadí na více než 24 hodin — potřebujete plán rehabilitace pod dohledem odborníka
  • Přidaly se bušení srdce, závratě při vstávání nebo pocit na omdlení — nutné vyšetření srdce a autonomního nervového systému
  • Nevíte, jak bezpečně dávkovat aktivitu, aby se stav nezhoršoval — lékař nebo fyzioterapeut vám nastaví takzvaný pacing (plánované střídání aktivity a odpočinku)
  • Máte výrazné problémy se spánkem, pamětí nebo soustředěním souběžně s únavou

Časté otázky o snížené toleranci zátěže (post-COVID PEM)

Proč mě příznak přijde až druhý den po aktivitě, ne hned?

Tohle je pro PEM typické a má to biologické vysvětlení — vaše buňky potřebují čas, než se projeví jejich neschopnost vypořádat se s energetickým dluhem. Imunitní reakce a zánětlivé procesy, které se po námaze spustí, potřebují hodiny, než dosáhnou svého vrcholu. Proto je důležité nepřehánět to ve dnech, kdy se cítíte dobře — tělo vás tehdy klame.

Může mi sportování a silová cvičení pomoci se zotavit?

U PEM po long COVID platí důležité varování: klasický přístup „více cvičení = rychlejší zotavení" zde nefunguje a může stav výrazně zhoršit. Doporučuje se takzvaný pacing — pečlivé plánování aktivity tak, aby nepřekročila vaši aktuální hranici tolerance. Konkrétní plán vám pomůže sestavit lékař nebo fyzioterapeut se zkušeností s long COVID.

Jak dlouho PEM po covidu trvá a zlepší se to samo?

Průběh je velmi individuální — někteří lidé se zlepší v průběhu měsíců, jiní mají potíže roky. Klíčové je nepřeceňovat se v dobrých dnech a nevyvolávat opakované zhoršení, které celkové uzdravení prodlužuje. Čím dříve začnete spolupracovat s lékařem a nastavíte správný režim, tím lepší jsou dlouhodobé vyhlídky na návrat k normálnímu životu.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 16.05.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.