Světloplachost

Co tento příznak znamená

Světloplachost — odborně fotofobii — zná asi každý z vlastní zkušenosti: stojíte venku na slunci nebo se rozsvítí světlo v místnosti a najednou vás to skoro bolí. Oči se mžouráte, slzí, a jediné, co chcete, je schovat se do tmy. Nejde přitom o problém se zrakem jako takovým — člověk vidí normálně, jen světlo jako takové způsobuje nepříjemný nebo přímo bolestivý pocit.

Co se v těle děje? Sítnice (vrstva na zadní stěně oka, která zachycuje světlo) nebo nervy vedoucí signál z oka do mozku jsou z nějakého důvodu přecitlivělé. Mozek pak vyhodnotí i běžnou světelnou stimulaci jako přetížení a reaguje bolestí nebo silným nucením zavřít oči. Světloplachost sama o sobě není nemoc — je to příznak, který vás upozorňuje, že něco není úplně v pořádku. Nejčastěji jde o zcela nevinnou záležitost, ale někdy může signalizovat něco, co je potřeba rychle řešit.

Nejčastější příčiny

Migréna — jeden z nejčastějších důvodů. Při záchvatu migrény mozek přecitlivěle reaguje na světlo, zvuky i pachy. Světloplachost při migréně bývá velmi výrazná a člověk hledá tmu a klid.
Zánět spojivek (konjunktivitida) — oko je zarudlé, slzí a světlo ho dráždí. Může být způsobeno bakteriemi, viry nebo alergií.
Zánět rohovky nebo duhovky — hlubší záněty uvnitř oka bývají bolestivější a světloplachost je výraznější.
Únava nebo nedostatek spánku — přepracované oči a vyčerpaný mozek jsou na světlo citlivější, i bez jakékoli nemoci.
Kocovina — alkohol narušuje rovnováhu tekutin i nervové signály, ráno pak světlo bolí víc než jindy.
Léky — některé léky (například antibiotika, léky na srdce nebo antidepresiva) mohou jako vedlejší účinek zvýšit citlivost na světlo.
Kontaktní čočky — dlouhé nošení nebo nevhodně nasazené čočky mohou dráždit oční povrch a způsobit přecitlivělost.
Meningitida (zánět mozkových blan) — vzácnější, ale závažná příčina. Světloplachost je zde velmi silná a provázena dalšími vážnými příznaky.

Kdy je to nebezpečné

Světloplachost sama o sobě většinou není důvod k panice. Zpozornět byste ale měli, pokud se objeví náhle a velmi silně — zvláště pokud ji doprovází tuhá šíje (nemůžete přiblížit bradu k hrudníku), horečka, silná bolest hlavy, která přišla jako rána, zmatenost nebo nevolnost a zvracení. Tato kombinace může ukazovat na meningitidu, tedy zánět mozkových blan, který je život ohrožující a vyžaduje okamžitou pomoc. Nebezpečné je také náhlé rozmazané vidění, výpadek části zorného pole nebo bolest uvnitř oka — to jsou signály, které nesmíte odkládat.

Kdy volat záchranku (155)

Světloplachost přišla náhle spolu s velmi silnou bolestí hlavy, horečkou a tuhnutím šíje — možná meningitida, jednejte ihned.
Přidala se zmatenost, porucha vědomí nebo křeče.
Světloplachost doprovází náhlá ztráta nebo výrazné zhoršení zraku.
Příznak se objevil po úrazu hlavy.

Kdy jít k lékaři

Světloplachost trvá více než dva až tři dny bez zjevné příčiny (jako je migréna nebo konjunktivitida, na kterou jste zvyklí).
Oko je zarudlé, bolí nebo z něj vytéká výtok — může jít o infekci, která potřebuje léčbu.
Světloplachost se opakuje pravidelně a nevíte proč.
Máte podezření, že ji způsobuje některý z vašich léků.

Časté otázky o světloplachosti

Může světloplachost způsobit dlouhé sledování obrazovky?

Ano, takzvaný digitální syndrom suchého oka — únava způsobená dlouhým zíráním do monitoru nebo telefonu — oční povrch vysušuje a dráždí, takže pak světlo vnímáte citlivěji. Pomáhají pravidelné přestávky (každých 20 minut se podívejte 20 sekund do dálky), umělé slzy z lékárny a snížení jasu obrazovky.

Proč mě světlo bolí při migréně, i když nemám bolest hlavy?

Světloplachost může být součástí takzvané migrénové aury nebo může předcházet bolesti hlavy — mozek je ve stavu přecitlivělosti ještě předtím, než bolest naplno udeří. U některých lidí se dokonce vyskytuje bez bolesti hlavy vůbec, jako samostatný příznak migrény. Pokud se to u vás opakuje, stojí za to o tom promluvit s neurologem.

Je normální, že mě sluneční světlo dráždí víc než ostatní lidi?

Lidé se přirozeně liší v citlivosti na světlo — světlejší oči (modré, zelené) bývají obecně citlivější než tmavé, protože mají méně pigmentu, který světlo filtruje. To samo o sobě není nemoc. Pokud vás ale světlo začalo dráždit více než dříve nebo vám komplikuje každodenní život, je dobré to zmínit lékaři nebo očnímu specialistovi.

Disclaimer: Tento materiál je pouze informativní a není určen jako náhrada za odbornou lékařskou diagnózu, léčbu nebo poradenství. Vždy konzultujte se svým lékařem v případě zdravotních potíží.

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.