Záchvaty přejídání (binge — bulimia nervosa)
Co tento příznak znamená
Pokud se tu nacházíš proto, že tě záchvaty přejídání trápí — ať už ty sám nebo někdo blízký — věz, že nejsi sám a že se s tím dá pracovat. Záchvat přejídání, odborně označovaný anglickým slovem binge, je epizoda, při které člověk sní za krátkou dobu výrazně větší množství jídla, než by bylo v dané situaci přiměřené — a to s pocitem, že nad tím nemá kontrolu. Nejde jen o to, že si dopřeješ o kousek víc než obvykle. Jde o stav, kdy se „spustí" něco, co nejde zastavit: jídlo jde automaticky, rychle, a teprve po skončení přichází silné pocity studu, viny nebo fyzické nevolnosti.
Bulimia nervosa (bulimie) je porucha příjmu potravy, při které se tyto záchvaty pravidelně opakují — a jsou často následovány snahou „napravit škodu", například vyvoláním zvracení, nadměrným cvičením nebo hladověním. To je důležitý rozdíl od prostého přejedení na narozeninové oslavě. V těle se při záchvatech a kompenzačních chováních odehrává řada věcí: mění se hladiny cukru v krvi, narušuje se rovnováha minerálů (jako draslík nebo sodík), zatěžuje se trávicí soustava a v delším horizontu trpí i srdce, zuby, jícen (trubice spojující hrdlo se žaludkem) nebo hormony.
Nejčastější příčiny
- Psychická zátěž a emoce — záchvaty velmi často slouží jako únik od negativních pocitů, jako je úzkost, smutek, nuda nebo stres. Jídlo dočasně přináší úlevu, mozek ho „používá" jako nástroj ke zklidnění.
- Přísné diety a omezování jídla — paradoxně, čím více člověk jídlo zakazuje, tím silněji po něm touží. Tělo i psychika reagují na hladovění záchvaty hladu, které mohou přerůst v binge epizodu.
- Narušený vztah k vlastnímu tělu — silná nespokojenost s tělesnou hmotností nebo tvarem těla je jedním z hlavních spouštěčů. Člověk se cítí špatně, sní příliš, cítí se ještě hůř a kruh se uzavírá.
- Genetická predispozice — výzkumy ukazují, že náchylnost k poruchám příjmu potravy se částečně dědí. Nejde o slabou vůli, ale o biologii.
- Sociální tlak a prostředí — nerealistické ideály krásy v médiích, komentáře na tělo od rodiny nebo vrstevníků, sportovní prostředí zaměřené na váhu — to vše může spustit nebo zhoršit potíže.
- Úzkostné poruchy nebo deprese — tyto stavy se u lidí s bulimií vyskytují velmi často a vzájemně se ovlivňují. Léčba jednoho bez druhého nebývá úspěšná.
Kdy je to nebezpečné
Bulimie není jen „problém s jídlem" — může mít vážné zdravotní následky, pokud se neřeší. Opakované zvracení způsobuje, že žaludeční kyselina poškozuje zubní sklovinu (vnější ochranná vrstva zubu), drásá jícen a může vést až k jeho prasknutí, což je život ohrožující stav. Ztráta minerálů, zejména draslíku, narušuje srdeční rytmus — srdce pak nepravidelně bije, což se projeví jako bušení, závrať nebo slabost. Pokud si všimneš, že záchvaty probíhají několikrát týdně, že se přidává sebepoškozování, myšlenky na to, že by bylo lépe neexistovat, nebo závažná fyzická slabost — je to signál k okamžité akci.
Kdy volat záchranku (155)
- Silná bolest na hrudi nebo obtíže s polykáním po zvracení — může jít o poranění jícnu.
- Mdloba, silná slabost nebo nepravidelný srdeční tep.
- Přítomnost myšlenek na sebevraždu nebo sebepoškozování — volejte 155 nebo Linku bezpečí 116 111, případně tísňovou linku 112.
- Zvracení krve nebo tmavé, dehtovité stolice — to jsou vždy důvody k okamžité návštěvě pohotovosti.
Kdy jít k lékaři
- Záchvaty přejídání se opakují alespoň jednou týdně po dobu delší než měsíce.
- Po záchvatech pravidelně zvracíš, užíváš projímadla nebo nadměrně cvičíš, abys „napravil" snězené.
- Trápí tě zuby, pálení žáhy, nepravidelná menstruace nebo chronická únava.
- Pocity studu a viny po jídle výrazně ovlivňují tvůj každodenní život, vztahy nebo práci.
- Blízký člověk si všiml změn v tvém chování kolem jídla a dělá si starosti.
Časté otázky o záchvatech přejídání (binge — bulimia nervosa)
Je bulimie skutečná nemoc, nebo jen nedostatek vůle?
Bulimie je uznávaná psychiatrická porucha s biologickými, psychologickými i sociálními kořeny — není to otázka vůle ani charakteru. Výzkumy prokazují změny v mozkových drahách, které regulují impulzivitu a odměnu, takže záchvaty doslova přicházejí „mimo kontrolu". Přistupovat k sobě nebo k blízkým s výčitkami situaci jen zhoršuje.
Může se bulimie vyléčit, nebo s ní budu bojovat celý život?
Dobrou zprávou je, že bulimie patří k poruchám příjmu potravy s relativně dobrou prognózou při správné léčbě. Kognitivně-behaviorální terapie (metoda, která pomáhá změnit způsob myšlení a chování), případně kombinovaná s léky, pomáhá většině lidí výrazně snížit frekvenci záchvatů nebo je zcela zastavit. Čím dříve se začne, tím lépe — ale nikdy není pozdě.
Jak říct rodině nebo příteli, že mám problém s jídlem?
Otevřít se je těžké, ale je to jeden z nejdůležitějších kroků. Zkus zvolit klidný moment a říci jednoduše: „Mám potíže s jídlem a potřebuji pomoc." Nemusíš hned vysvětlovat vše — stačí dát najevo, že to existuje. Pokud se bojíš reakce, můžeš nejprve promluvit s praktickým lékařem nebo psychologem, kteří tě v tom podpoří a pomohou ti nalézt správnou cestu dál.