Bulimia nervosa
Co je bulimia nervosa
Bulimia nervosa je porucha příjmu potravy, při které člověk opakovaně prochází epizodami nekontrolovatelného přejídání — a pak se snaží zabránit přibývání na váze různými způsoby, nejčastěji zvracením, užíváním projímadel nebo nadměrným cvičením. Představ si to jako emoční smyčku, ze které se těžko vystupuje vlastními silami: velký stres nebo špatná nálada vyvolá nutkavé přejedení, po kterém přijde obrovský stud a vina, a to vede k tzv. kompenzačnímu chování — snaze „napravit" to, co bylo snědeno. Není to slabost vůle ani rozmary — jde o závažné onemocnění s fyzickými i psychickými dopady, které se dá léčit.
Příznaky
- Opakující se epizody přejídání — člověk sní velké množství jídla v krátkém čase a přitom má pocit, že to nedokáže zastavit
- Pravidelné zvracení po jídle — zpočátku záměrné, časem se může stát téměř automatickým
- Užívání projímadel, diuretik (léků na odvodnění) nebo hladovění jako způsob „kompenzace" po přejedení
- Bolesti v krku a chrapot způsobené opakovaným kontaktem žaludeční kyseliny s hlasivkami
- Poškozená sklovina zubů — kyselina z žaludku ji postupně rozleptává
- Otoky tváří nebo krku — způsobené zvětšenými slinivkami (tzv. příušnicemi), které reagují na opakované zvracení
- Nepravidelná nebo chybějící menstruace u žen
- Únava, závratě a svalové křeče — ty vznikají kvůli nedostatku minerálů, zejména draslíku a sodíku
- Silný stud a tajnůstkářství kolem jídla — člověk jí skrytě a vyhýbá se společnému stolování
- Neustálé přemýšlení o jídle, váze a tělesném vzhledu, které zabírá velkou část dne
Příčiny
Bulimia nervosa nevzniká z jednoho důvodu — jde vždy o kombinaci více faktorů. Velkou roli hrají genetické predispozice (dědičné sklony), protože poruchy příjmu potravy se v rodinách opakují. K rozvoji přispívá i psychologické nastavení — nízké sebevědomí, perfekcionismus nebo sklon k úzkostem. Prostředí, ve kterém člověk vyrůstá, má obrovský vliv: tlak okolí na štíhlost, kritické komentáře ohledně váhy nebo těla, ale i šikana. Spouštěčem bývají také velké životní změny nebo traumatické zážitky. Sociální sítě a mediální obraz „ideálního těla" tento tlak v posledních letech znásobují — a proto bulimia postihuje stále více dívek, chlapců i dospělých.
Kdy jít k lékaři
- Pokud u sebe nebo u blízkého vidíš opakované epizody přejídání následované zvracením nebo jinými kompenzačními způsoby — neodkládej návštěvu
- Když se objeví fyzické příznaky jako silné závratě, bušení srdce nebo svalové křeče — ty mohou signalizovat nebezpečné výkyvy minerálů v krvi
- Pokud myšlenky na jídlo a tělo narušují práci, školu nebo vztahy
- Kdykoliv se objeví myšlenky na sebepoškozování nebo pocity beznaději — bulimia se často pojí s depresí a úzkostmi
- Pokud ti nebo blízkému dochází, že situaci nelze zvládnout sám — to je ten správný moment, ne slabost
Léčba
Dobrá zpráva je, že bulimia nervosa je léčitelná a mnoho lidí se z ní plně zotaví. Základem léčby je psychoterapie — nejúčinnější je kognitivně-behaviorální terapie (zkráceně KBT), která pomáhá rozpoznat a změnit myšlenkové vzorce a chování spojené s jídlem. Důležitá je také práce s výživovým poradcem, který pomůže nastavit zdravý vztah k jídlu bez zákazů a trestů. V některých případech lékař doporučí léky ze skupiny antidepresiv, které snižují nutkání k přejídání a pomáhají s úzkostí nebo depresí. Léčba probíhá nejčastěji ambulantně (docházením k odborníkům), v závažnějších případech v denním stacionáři nebo nemocnici. Čím dříve se začne, tím lépe — proto neváhej požádat o pomoc.
Prevence
- Mluv s dětmi a dospívajícími o zdravém vztahu k tělu — ne o dietách a kilogramech, ale o tom, co tělo dokáže a jak se v něm cítíme
- Sleduj, jak mluvíš o jídle a váze před ostatními — negativní komentáře o cizích i vlastních tělech zanechávají stopy
- Buduj sebevědomí postavené na hodnotách a vztazích, ne na vzhledu — lidé s pevnějším sebepojetím jsou odolnější vůči tlaku médií
- Při první obavě — ať o sebe nebo o blízkého — vyhledej odborníka, než se situace prohloubí
Časté otázky o bulimii nervosa
Může mít bulimii někdo s normální váhou?
Ano, a to je jeden z důvodů, proč se bulimia tak často přehlíží. Na rozdíl od anorexie nervózy lidé s bulimií mívají obvykle normální nebo lehce nadprůměrnou hmotnost — takže zvenku není nic vidět. Právě proto je důležité sledovat chování a psychický stav, ne jen číslo na váze.
Je bulimia jen ženská nemoc?
Rozhodně ne, i když ženy jsou postiženy častěji. Muži trpí bulimií také — a bohužel ji vyhledávají méně, protože nad tímto tématem stále visí stigma a předsudky. Odborníci upozorňují, že bulimia u mužů bývá poddiagnostikována, tedy přehlížena nebo rozpoznána pozdě.
Co mám dělat, když si myslím, že bulimií trpí někdo blízký?
Přistupuj k tomu s klidem a bez obviňování — věty jako „dělám si o tebe starosti" fungují lépe než „proč to děláš". Netlač na okamžité přiznání, ale dej jasně najevo, že jsi tu a že pomoc existuje. Můžeš se sám poradit s odborníkem, jak situaci uchopit — to není zrada, ale starost o blízkého.
Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro informační účely a nenahrazuje profesionální lékařské poradenství. Vždy se poraďte s kvalifikovaným zdravotnickým pracovníkem.