Enteroskopie

Co je toto vyšetření

Enteroskopie je vyšetření tenkého střeva — té části trávicí trubice, která leží mezi žaludkem a tlustým střevem a měří téměř šest metrů. Právě proto bylo tenké střevo dlouho těžko dostupné: klasická gastroskopie (pohled do žaludku) tam nedosáhne a kolonoskopie (pohled do tlustého střeva) zase přichází z druhé strany. Enteroskopie tento problém řeší — pomocí speciálního dlouhého endoskopu (tenké ohebné hadičky s kamerou) se lékař dostane do míst, která by jinak zůstala bez povšimnutí. Vyšetření umožňuje nejen prohlédnout sliznici tenkého střeva, ale rovnou i odebrat vzorek tkáně nebo ošetřit zdroj krvácení — vše při jednom sezení.

Proč se dělá

  • Nevysvětlitelné krvácení do trávicího traktu — pokud předchozí gastroskopie ani kolonoskopie zdroj krvácení nenašly, enteroskopie pátrá v tenkém střevě.
  • Chudokrevnost (anémie) z nedostatku železa — když krevní obraz ukazuje nedostatek a příčina není jasná, může ji způsobovat drobné krvácení v tenkém střevě.
  • Podezření na Crohnovu chorobu — zánětlivé onemocnění, které může postihnout právě tenké střevo a jehož rozsah je potřeba přesně zmapovat.
  • Průjem, hubnutí nebo bolesti břicha bez jasné příčiny — když ostatní vyšetření nevysvětlí obtíže, enteroskopie pomůže odhalit poruchu vstřebávání nebo zánět.
  • Podezření na nádor nebo polyp tenkého střeva — vzácné, ale existující nálezy, které je třeba potvrdit a případně rovnou bioptovat (odebrat vzorek pro rozbor).
  • Kontrola po předchozím nálezu — například po léčbě Crohnovy choroby nebo k ověření, zda se polypy nevracejí.

Jak se připravit

  • Nejméně 8–12 hodin před výkonem nic nejíst — žaludek i střevo musí být prázdné, aby byl výhled dobrý a vyšetření bezpečné.
  • Pokud se vyšetření provádí přes konečník (tzv. retrográdní přístup), budete pít projímadlo den před výkonem — podobně jako před kolonoskopií. Přesný postup vám vysvětlí ambulance, která vás objednává.
  • Informujte lékaře o všech lécích, které užíváte — zvláště o lécích na ředění krve (warfarin, rivaroxaban, aspirin) a o antidiabeticích. Některé je nutné vysadit nebo upravit jejich dávku.
  • Vezměte s sebou doprovod — vyšetření probíhá v celkové anestezii nebo hluboké sedaci (uspání), takže po výkonu nesmíte řídit auto ani pracovat se stroji.
  • Den před výkonem si naplánujte klidný večer a dostatek spánku. Stres vyšetření sice neovlivní, ale vy se budete cítit lépe.

Jak probíhá

Po příchodu na endoskopické pracoviště vás personál uloží na vyšetřovací lůžko a zavede vám žilní kanylku (malou hadičku do žíly na ruce) pro podání léků. Anesteziolog nebo zkušená sestra vám podají léky na zmírnění bolesti a navození spánku — většina pacientů celý výkon prospí a nepamatuje si z něj nic nebo jen útržky. Lékař poté zavádí endoskop buď ústy (přístup shora), nebo přes konečník (přístup zdola), podle toho, kde se problém předpokládá. Speciální technika — například dvojbalonová enteroskopie — funguje tak, že endoskop postupně „přeskakuje" střevo jako harmonika, takže se dostane do velké hloubky. Pokud lékař najde podezřelé místo, rovnou odebere malý vzorek tkáně (biopsii) nebo ošetří zdroj krvácení — to vše bez dalšího zásahu. Celé vyšetření trvá přibližně 45 minut až dvě hodiny podle toho, jak hluboko je třeba zajít a co je potřeba ošetřit. Po probuzení strávíte ještě zhruba hodinu na lůžku pod dohledem, než vás pustí domů s doprovodem.

Co znamenají výsledky

Výsledky se dělí na dvě části. Bezprostřední nález vám lékař popíše hned po výkonu — řekne vám, zda sliznice vypadala normálně (hladká, růžová, bez krvácení nebo výrůstků) nebo zda našel něco podezřelého. Pokud byla odebrána biopsie, na výsledky z laboratoře se čeká obvykle 7–14 dní. Normální nález znamená, že tenké střevo nevykazuje žádné záněty, vředy, nádory ani zdroje krvácení. Patologický nález — tedy odchylka od normy — může odhalit například Crohnovu chorobu, celiakii (nesnášenlivost lepku), angiodysplazii (drobné rozšířené cévy, které krvácejí) nebo vzácněji nádor. Každý nález vždy interpretuje váš ošetřující lékař v souvislosti s vašimi příznaky a dalšími výsledky — zprávu ze střeva nelze číst osamoceně.

Časté otázky o enteroskopii

Bolí enteroskopie? Budu u toho při vědomí?

Většina pracovišť v České republice provádí enteroskopii v hluboké sedaci nebo celkové anestezii, takže výkon nebolí a zpravidla si z něj nic nepamatujete. Po probuzení můžete cítit mírné nadýmání nebo tlak v břiše, který během několika hodin sám odezní.

Liší se enteroskopie od kapslové endoskopie — a co je lepší?

Kapslová endoskopie znamená, že spolknete malou kapsli s kamerou, která cestuje střevem a fotí — vy přitom nic nepocítíte. Enteroskopie je naproti tomu aktivní metoda, kde lékař střevo prohlíží přímo a může rovnou zasáhnout. Obě metody se doplňují: kapslová endoskopie se často dělá jako první, a když najde problém, enteroskopie ho přesně lokalizuje a ošetří.

Jak dlouho budu v nemocnici a kdy se vrátím do práce?

Enteroskopie je ambulantní výkon — přijdete ráno a odpoledne jdete domů. Zbytek dne byste měli odpočívat a nejíst těžká jídla. Druhý den se většina lidí cítí zcela normálně a může se vrátit do práce, pokud povolání není

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 28.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.