Hypertenzní krize

Co je hypertenzní krize

Hypertenzní krize je stav, kdy krevní tlak náhle vystoupí na nebezpečně vysoké hodnoty — obvykle nad 180/120 mmHg. Představ si, že tvé cévy (krevní trubice v těle) jsou jako zahradní hadice: pokud do nich pumpuješ vodu příliš silně a příliš rychle, hrozí, že prasknou nebo poškodí vše, co k nim připojíš. Přesně to hrozí srdci, mozku a ledvinám při hypertenzní krizi — a proto jde o stav, který nikdy nepodceňujeme.

Příznaky

• Silná bolest hlavy — typicky pulsující, pocit jako by hlava „praskala", hlavně v týle
• Rozmazané nebo zdvojené vidění — oči jsou citlivé na vysoký tlak v cévách
• Bušení srdce — srdce pracuje přetíženě, pacient ho cítí jako nepravidelné nebo rychlé tluky
• Dušnost — pocit, že se nestačíš nadechnout, i v klidu
• Bolest na hrudi — tlak nebo svírání v oblasti hrudníku
• Nevolnost nebo zvracení — mozek reaguje na nadměrný tlak v cévách
• Zmatenost nebo silná úzkost — mozek dostává varovné signály, že něco není v pořádku
• Krvácení z nosu — přetlak v cévách může způsobit prasknutí drobných cévek sliznice

Příčiny

Nejčastěji za hypertenzní krizí stojí nedostatečně léčená nebo vůbec neléčená vysoký krevní tlak (hypertenze). Spouštěčem může být náhlé vysazení léků na tlak — tělo na to reaguje prudkým nárůstem, jako když přestaneš držet rukama nafukovaný balónek. Dalšími příčinami jsou silný stres, bolest, onemocnění ledvin (které regulují tlak v těle), některé léky či návykové látky jako kokain nebo amfetaminy, ale i špatně léčená spánková apnoe (porucha dýchání ve spánku). Riziko roste u lidí s obezitou, cukrovkou nebo s rodinnou historií srdečně-cévních onemocnění.

Kdy jít k lékaři

• Naměříš tlak nad 180/120 mmHg — i bez příznaků zavolej svého lékaře nebo jdi na pohotovost
• Máš silnou bolest hlavy, která přišla náhle a je jiná než obvykle
• Cítíš bolest na hrudi nebo dušnost — okamžitě volej záchrannou službu (155)
• Máš poruchu řeči, slabost jedné poloviny těla nebo ochrnutí — to jsou příznaky mozkové příhody, každá minuta rozhoduje
• Vidíš rozmazaně nebo máš výpadky zorného pole
• Jsi dezorientovaný, zmatený nebo ztratíš vědomí — někdo z okolí musí okamžitě volat záchranku

Léčba

Léčba závisí na tom, zda jde o „urgentní" nebo „emergentní" hypertenzní krizi — tedy zda už dochází k poškození životně důležitých orgánů, nebo zatím ne. Pokud orgány nejsou bezprostředně ohroženy, lékař tlak snižuje postupně, obvykle pomocí léků na tlak podaných ústy. Pokud ale dochází k poškození mozku, srdce nebo ledvin, je nutná hospitalizace a tlak se snižuje pomalu a kontrolovaně intravenózně (přímo do žíly) — příliš rychlé snížení tlaku by paradoxně mohlo orgánům uškodit. Cílem není dostat tlak okamžitě na normální hodnoty, ale bezpečně ho snížit v průběhu hodin až dnů.

Prevence

• Pravidelně užívej předepsané léky na tlak — i když se cítíš dobře, nevysazuj je bez konzultace s lékařem
• Měř si tlak doma — domácí měření odhalí skryté výkyvy dříve než příznaky
• Omez sůl v jídle — sůl zadržuje vodu v těle a zvyšuje tlak v cévách
• Pohybuj se pravidelně — 30 minut chůze denně prokazatelně snižuje krevní tlak
• Nekuř a omez alkohol — oboje přímo poškozuje cévy a zvyšuje tlak
• Zvládej stres — meditace, dýchání nebo jen pravidelný odpočinek mají měřitelný vliv na tlak

Časté otázky o hypertenzní krizi

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D. | Disclaimer: Tento článek slouží pouze k informačním účelům a není náhradou za lékařskou konzultaci. V případ