Psychogenní bolest (funkční bolestivá porucha)

Co je psychogenní bolest (funkční bolestivá porucha)

Psychogenní bolest je skutečná, fyzicky pociťovaná bolest, která nemá jasnou tělesnou příčinu — tedy žádnou prokázanou tkáňovou poruchu, zápal nebo poranění, které by ji vysvětlovaly. Představ si to takto: tvůj mozek je jako řídicí centrum, které zpracovává všechny signály z těla. Někdy se ale v tomto centru nastaví přecitlivělost — bolest se spustí i bez skutečného nebezpečí, podobně jako alarm auta, který se rozezní bez zlodějů. Bolest je přitom zcela reálná a neznamená to, že si ji vymýšlíš nebo přeháníš.

Příznaky

Trvalá nebo opakující se bolest — nejčastěji v zádech, hlavě, břiše nebo na různých místech zároveň — která trvá týdny až měsíce a mění svoji intenzitu i polohu
Bolest, která se zhoršuje ve stresových situacích nebo po emočně náročných zážitcích, ale neodpovídá výsledkům vyšetření
Únava a pocit vyčerpání, které bolest doprovázejí a jsou intenzivnější, než by odpovídalo fyzickému stavu
Pocit, že tě lékaři neberou vážně, protože výsledky testů jsou opakovaně „v pořádku" — přitom ty víš, že bolest je skutečná
Nespavost nebo poruchy spánku způsobené přetrvávající bolestí
Úzkost nebo skleslost, které bolest buď provázejí, nebo ji ještě zesilují — obojí se vzájemně ovlivňuje jako začarovaný kruh
Omezení každodenních aktivit — práce, pohybu, sociálního života — kvůli přetrvávajícím potížím

Příčiny

Psychogenní bolest vzniká na rozhraní těla a mysli — a to doslova. Dlouhodobý stres, úzkost, nevyřešené trauma (například z dětství, nehody nebo ztráty blízkého člověka) nebo deprese mohou změnit způsob, jakým nervový systém zpracovává bolestivé signály. Mozek se naučí být přecitlivělý — odborně se tomu říká centrální senzitizace, tedy stav, kdy nervová soustava zesiluje bolest mnohem víc, než by bylo potřeba. Riziko je vyšší u lidí, kteří mají sklon potlačovat emoce, u těch, kteří prošli náročnými životními situacemi, nebo u lidí s rodinnou historií úzkostí a depresí. Důležité je vědět, že za tím nestojí slabost charakteru — jde o skutečnou fyziologickou změnu v nervovém systému.

Kdy jít k lékaři

Bolest trvá déle než čtyři až šest týdnů a nelepší se ani po odpočinku
Bolest výrazně omezuje tvůj každodenní život — práci, pohyb, spánek nebo vztahy s blízkými
Přidají se příznaky jako hubnutí bez zjevné příčiny, horečka, krev ve stolici nebo moči — to je vždy důvod k rychlé návštěvě lékaře, aby se vyloučila tělesná příčina
Pocítíš silnou skleslost, beznaděj nebo myšlenky na sebepoškození — v takovém případě neotálej a vyhledej pomoc okamžitě
Máš pocit, že lékaři tvoje potíže bagatelizují, ale ty cítíš, že něco není v pořádku — máš právo žádat o odeslání k specialistovi nebo psychosomatickému lékaři

Léčba

Dobrá zpráva je, že psychogenní bolest se dá léčit — a výsledky mohou být skutečně výrazné. Základ je takzvaná kognitivně-behaviorální terapie (KBT), což je forma psychoterapie, při které se učíš rozpoznávat, jak myšlenky a emoce ovlivňují tvoje tělesné prožívání, a postupně měníš způsoby reagování. Velkou roli hraje i fyzioterapie a postupné zvyšování pohybové aktivity, protože pohyb přirozeně uklidňuje nervový systém. V některých případech lékař zvažuje léky — například určitá antidepresiva, která mají i přímý účinek na tlumení chronické bolesti, nebo léky na úzkost. Důležitá je spolupráce praktického lékaře, psychiatra nebo psychologa a případně specialisty na léčbu bolesti. Čím dřív se s léčbou začne, tím lépe.

Prevence

Pravidelný pohyb — i svižná chůze třicet minut denně snižuje hladinu stresových hormonů a pomáhá nervovému systému zůstat v rovnováze
Péče o spánek — kvalitní spánek je pro nervový systém jako restart počítače; chronický nedostatek spánku bolest prokazatelně zesiluje
Naučit se pojmenovat a vyjadřovat emoce — ať už v rozhovoru s blízkým, v deníku nebo s terapeutem — snižuje riziko, že se nevyřešený stres „přepíše" do tělesných příznaků
Omezit dlouhodobý stres — pokud tě opakovaně drtí práce nebo vztahy, je to signál k zamyšlení, ne ke stisknutí zubů
Vyhledat pomoc při úzkosti nebo depresi včas — léčená duševní pohoda je tou nejlepší ochranou před rozvojem chronické bolesti

Časté otázky o psychogenní bolesti (funkční bolestivé poruše)

Je psychogenní bolest „jen v hlavě"? Znamená to, že si ji vymýšlím?

Absolutně ne — bolest je zcela reálná a tvůj nervový systém ji skutečně vysílá a prožívá. Slovo „psychogenní" neznamená „vymyšlená", ale označuje původ v nervovém systému a jeho přecitlivělosti, nikoli v poškozené tkáni. Stejně jako u astmatu nebo migrény jde o skutečné fyziologické procesy — jen probíhají jinak, než jsme zvyklí hledat na rentgenu.

Proč mi lékaři říkají, že mám vše v pořádku, když mě to bolí?

Protože standardní vyšetření — krevní testy, rentgen, ultrazvuk — hledají poškození tkání, ale nervová přecitlivělost se na nich nezobrazí. To neznamená, že lékař nevěří tobě ani že nemáš pravdu — znamená to pouze, že příčina leží jinde a potřebuješ jiný typ péče, například konzultaci psychosomatického lékaře nebo psychoterapeuta specializovaného na chronickou bolest.

Dá se psychogenní bolest úplně vyléčit?

U mnoha lidí se podaří bolest výrazně zmírnit nebo ji přivést pod kontrolu tak, že přestane omezovat každodenní život — a to je skutečný úspěch. Klíčem je kombinace psychoterapie, pohybu a případně vhodných léků, ale také trpělivost, protože nervový systém se přeučuje postupně. Čím dřív se začne a čím komplexnější péče je, tím lepší jsou výsledky.