Trikuspidální regurgitace
Co je trikuspidální regurgitace
Představ si srdce jako dům se čtyřmi místnostmi a dveřmi mezi nimi. Trikuspidální chlopeň jsou dveře mezi pravou předsíní a pravou komorou — mají za úkol pouštět krev jedním směrem a pak se pevně zavřít. Při trikuspidální regurgitaci (tedy zpětném toku krve trikuspidální chlopní) se tyto „dveře" nezavřou úplně, a část krve se při každém srdečním stahu vrací zpět místo toho, aby pokračovala do plic. Srdce pak musí pracovat víc, než by mělo, aby zvládlo pumpovat dostatečné množství krve dál.
Příznaky
Lehká forma trikuspidální regurgitace velmi často žádné potíže nezpůsobuje a člověk o ní ani neví. Závažnější stupeň se ale může projevit celou řadou příznaků:
- Únava a slabost — cítíte se vyčerpaní i po klidném dni, protože srdce zásobuje tělo krví méně účinně
- Otoky kotníků, lýtek nebo břicha — krev se hromadí v žilním systému a tekutina proniká do tkání
- Pocit tlaku nebo plnosti v břiše — zvětšená játra (kongesce jater) způsobená zpětným tlakem krve mohou tlačit pod pravým žeberním obloukem
- Bušení srdce nebo nepravidelný tep — srdce pracuje ve stresu a dává vám to vědět nepříjemným tepáním v hrudi
- Dušnost při námaze nebo v leže — zejména když regurgitace (zpětný tok) postihuje i levou část srdce nebo je přítomno srdeční selhání
- Pulzování krčních žil — viditelné nebo cítitelné tepání na krku je typickým projevem zvýšeného tlaku v pravé části srdce
Příčiny
Nejčastější příčinou není porucha samotné chlopně, ale rozšíření pravé srdeční komory — ta se zvětší, „rozestoupí" a chlopeň přestane správně dosednout. K tomu dochází například při dlouhodobě vysokém tlaku v plicním oběhu (plicní hypertenze), při srdečním selhání nebo jako následek fibrilace síní (poruchy srdečního rytmu, při které srdce bije chaoticky). Méně často stojí za problémem přímé poškození chlopně — revmatická horečka (zánětlivé onemocnění po streptokokové infekci), infekce chlopně (endokarditida), vrozená vada, poranění hrudníku nebo vedlejší účinek některých léků. Riziko stoupá s věkem, u lidí s vrozenými srdečními vadami a u těch, kteří prodělali srdeční onemocnění v minulosti.
Kdy jít k lékaři
- Máte náhle silnou dušnost nebo dušnost v klidu — to nikdy neodkládejte
- Otoky nohou nebo břicha se objevily rychle nebo se výrazně zhoršily v průběhu dnů
- Cítíte nepravidelný nebo velmi rychlý tep, zvláště je-li doprovázen závratí nebo mdlobou
- Lékař vám při rutinní prohlídce zjistil šelest na srdci a doporučil vyšetření — neodkládejte ho
- Stávající příznaky se zhoršují i přesto, že dodržujete léčbu
Léčba
Lehká regurgitace bez příznaků obvykle nevyžaduje žádnou léčbu — stačí pravidelné kontroly u kardiologa (specialisty na srdce) a echokardiografie (ultrazvukové vyšetření srdce), aby se včas zachytila případná změna. Pokud jsou přítomny potíže nebo se komora nadměrně zvětšuje, nasazují se léky — nejčastěji diuretika (léky odvádějící přebytečnou tekutinu z těla) a léky upravující srdeční rytmus nebo snižující zátěž srdce. Při závažné regurgitaci nebo selhání srdce přichází v úvahu chirurgická oprava chlopně (annuloplastika, tedy zpevnění prstence chlopně) nebo její náhrada. V posledních letech se rozvíjejí i méně invazivní katetrizační metody, při nichž se chlopeň opraví přes žílu bez nutnosti otevřené operace. O správném postupu rozhoduje kardiolog na základě výsledků vyšetření a celkového stavu pacienta.
Prevence
- Léčte srdeční selhání a plicní hypertenzi včas — předejdete tím rozšíření pravé komory, které je nejčastější příčinou vzniku regurgitace
- Pravidelně kontrolujte srdeční rytmus — neléčená fibrilace síní komoru postupně poškozuje
- Doléčte angínu a streptokokové infekce do konce — předcházíte tím revmatické horečce, která chlopně trvale poškozuje
- Nepodceňujte pravidelné preventivní prohlídky — lehká regurgitace se objevuje i bez příznaků a dá se zachytit jen poslechem nebo ultrazvukem
- Nekuřte a udržujte zdravou váhu — obojí snižuje zátěž celého srdečně-cévního systému
Časté otázky o trikuspidální regurgitaci
Je trikuspidální regurgitace závažná diagnóza?
Záleží na závažnosti nálezu. Lehká regurgitace je velmi častá — vyskytuje se až u třetiny zdravé populace a sama o sobě nijak neohrožuje. Střední a těžká forma už vyžaduje sledování a případně léčbu, protože může postupně zatěžovat srdce. Důležité je pravidelně docházet na kontroly a nepřehlížet zhoršující se příznaky.
Mohu s trikuspidální regurgitací sportovat?
Při lehké formě bez příznaků je pohyb nejen možný, ale i prospěšný — posiluje srdce a cévy. U středně těžké nebo těžké regurgitace byste intenzitu zátěže měli vždy probrat s kardiologem, protože nevhodná námaha může srdce nadměrně zatěžovat. Lékař vám na základě výsledků vyšetření řekne přesně, co je pro vás bezpečné.
Musím s touto diagnózou brát léky celý život?
Ne nutně. Lehká regurgitace bez příznaků se obvykle léky vůbec neléčí. Pokud léky nasazeny jsou, bývá to proto, že je přítomno jiné srdeční onemocnění nebo příznaky — a v takovém případě mohou být dlouhodobé. Po úspěšné chirurgické opravě chlopně se někdy dávky léků snižují nebo se léky vysadí úplně. Vždy záleží na konkrétní situaci, kterou posoudí váš kardiolog.