Předsunutý spánkový syndrom (usínání a vstávání příliš brzy)

Co tento příznak znamená

Představte si, že vaše vnitřní hodiny jedou o dvě, tři nebo i čtyři hodiny napřed oproti zbytku světa. Usínáte třeba už v sedm večer, protože vás jednoduše přemůže spánek, a pak se probudíte ve dvě nebo ve tři ráno svěží a bez šance znovu usnout. To není nespavost v klasickém slova smyslu — spánku máte dost, ale přichází ve zcela nevhodnou dobu. Odborně se tohle nazývá předsunutý spánkový syndrom (anglicky Advanced Sleep Phase Syndrome, zkráceně ASPS).

Za normálních okolností řídí náš spánek tzv. cirkadiánní rytmus — vnitřní biologické hodiny uložené hluboko v mozku, které reagují na světlo a tmu. Říkají tělu, kdy má být bdělé a kdy spát. U lidí s tímto syndromem jsou tyto hodiny nastaveny příliš dopředu, jako by váš mozek žil v časovém pásmu o několik hodin na východ od vás. Výsledkem je, že se cítíte nevyhnutelně ospalí dlouho před ostatními a ráno se probouzíte v době, kdy většina lidí ještě hluboce spí.

Tenhle stav je sice nepříjemný — zvláště pokud chcete večer trávit čas s rodinou nebo přáteli — ale sám o sobě není nebezpečný. Je ale důležité vědět, proč k němu dochází, a případně vyloučit závažnější příčiny.

Nejčastější příčiny

• Přirozené stárnutí — s věkem se biologické hodiny přirozeně posouvají dopředu, proto starší lidé velmi často usínají a vstávají dříve než v mladých letech. Je to normální součást stárnutí.
• Genetická predispozice — u některých lidí jde o dědičnou záležitost. Pokud vaši rodiče nebo prarodiče usínali brzy večer, je velká šance, že jste to zdědili po nich.
• Nedostatek denního světla — světlo je hlavním signálem, který nastavuje naše vnitřní hodiny. Pokud trávíte málo času na denním světle, hlavně ráno a dopoledne, hodiny se mohou začít posouvat dopředu.
• Deprese a psychická zátěž — některé formy deprese, zejména tzv. sezónní afektivní porucha (pokles nálady v zimních měsících), mohou způsobovat posunutí spánkového rytmu.
• Neurologická onemocnění — u některých onemocnění mozku, jako je například Parkinsonova choroba nebo Alzheimerova demence, se poruchy spánkového rytmu vyskytují jako jeden z průvodních příznaků.
• Léky a látky ovlivňující mozek — některé léky na spaní, antidepresiva nebo i alkohol mohou narušit cirkadiánní rytmus a přispět k časnému usínání a brzké probuzení.

Kdy je to nebezpečné

Samotné časné usínání a brzké vstávání většinou není důvodem k panice. Pozornost si ale zaslouží, pokud si všimnete dalších příznaků. Zvláště znepokojující je kombinace s výraznou zmateností nebo ztrátou orientace po probuzení, s výraznými výpadky paměti nebo s pocitem, že zapomínáte věci, které dříve šly snadno. Pokud se k poruchám spánku přidají třes rukou, ztuhlost svalů, problémy s chůzí nebo výrazné změny nálady a osobnosti, může to naznačovat neurologické onemocnění, které je potřeba vyšetřit. Stejně tak platí, že pokud se váš spánkový rytmus změnil velmi rychle a náhle — třeba v řádu týdnů — je na místě navštívit lékaře co nejdříve.

Kdy volat záchranku (155)

• Pokud se k poruchám spánku náhle přidala silná zmatenost, neschopnost mluvit nebo porozumět řeči, ochrnutí části těla nebo obličeje — volejte ihned 155 nebo 112, může jít o cévní mozkovou příhodu.
• Pokud dojde k náhlé ztrátě vědomí nebo záchvatu křečí — volejte záchrannou službu bez odkladu.

Kdy jít k lékaři

• Spánkový rytmus se výrazně změnil během několika týdnů bez zřejmé příčiny.
• Brzkým vstáváním trpíte natolik, že to zasahuje do práce, vztahů nebo každodenního života.
• Přidávají se výpadky paměti, třes, ztuhlost nebo změny nálady.
• Máte podezření, že příčinou mohou být léky, které užíváte — poraďte se se svým praktickým lékařem o možné úpravě.
• Chcete vyzkoušet světelnou terapii nebo melatonin — před zahájením je vždy lepší konzultovat odborníka, aby vám doporučil správné načasování a dávkování.

Časté otázky o předsunutém spánkovém syndromu