Nejčastější příčinou je dlouhodobě neléčený nebo špatně kompenzovaný vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) — trvalý tlak na stěnu aorty ji postupně oslabuje, až se nakonec vnitřní vrstva natrhne. Dalším rizikovým faktorem je ateroskleróza, tedy ukládání tukových plaků ve stěnách cév, které je činí tužšími a křehčími. Svou roli hrají také vrozená onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom (stav, při němž jsou cévy méně pevné) nebo dvojcípá aortální chlopeň (vrozená vada, kdy má chlopeň jen dva místo tří cípů). Riziko zvyšuje také kouření, pokročilý věk, těžký úraz hrudníku či zánět cév.

Omlouvám se — vrátím celý opravený kód:

Disekce aorty

Co je disekce aorty

Aorta je největší tepna v těle — představ si ji jako hlavní vodovodní potrubí, které vede krev ze srdce do celého organismu. Stěna této tepny se skládá ze tří vrstev, podobně jako vícevrstvá hadice. Při disekci aorty dojde k natržení vnitřní vrstvy a krev se začne protlačovat mezi vrstvami stěny tepny — vzniká tak falešný kanál, který se šíří podél cévy a může ji roztrhnout zevnitř. Jde o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

Příznaky

  • Náhlá, krutá bolest na hrudi nebo mezi lopatkami — bývá popisována jako trhavá, bodavá nebo jako „rozříznutí nožem", přichází bez varování a je velmi intenzivní
  • Bolest migrující podél zad nebo do břicha — bolest se může šířit směrem dolů, jak se natržení rozrůstá podél aorty
  • Náhlý pokles krevního tlaku a slabost — pocit mdloby, závratě nebo ztráta vědomí způsobené sníženým průtokem krve
  • Rozdílný pulz nebo tlak na levé a pravé ruce — jeden z charakteristických znaků, který lékař zachytí při vyšetření
  • Bledost, studený pot a úzkost — tělo reaguje na šok podobně jako při závažném úrazu
  • Ochrnutí nebo slabost končetin — pokud disekce postihne cévy zásobující míchu nebo mozek

Příčiny

Nejčastější příčinou je dlouhodobě neléčený nebo špatně kompenzovaný vysoký krevní tlak (arteriální hypertenze) — trvalý tlak na stěnu aorty ji postupně oslabuje, až se nakonec vnitřní vrstva natrhne. Dalším rizikovým faktorem je ateroskleróza, tedy ukládání tukových plaků ve stěnách cév, které je činí tužšími a křehčími. Svou roli hrají také vrozená onemocnění pojivové tkáně, jako je Marfanův syndrom (stav, při němž jsou cévy méně pevné) nebo dvojcípá aortální chlopeň (vrozená vada, kdy má chlopeň jen dva místo tří cípů). Riziko zvyšuje také kouření, pokročilý věk, těžký úraz hrudníku či zánět cév.

Kdy jít k lékaři

  • Okamžitě volejte záchrannou službu (155), pokud se u vás nebo vašeho blízkého objeví náhlá krutá bolest na hrudi nebo zádech — každá minuta se počítá
  • Bolest na hrudi doprovázená mdlobou, studeným potem nebo pocitem blížící se smrti je vždy důvod k okamžitému volání záchranky
  • Náhle vzniklá slabost nebo ochrnutí ruky či nohy spolu s bolestí v zádech vyžaduje neprodlené vyšetření na urgentním příjmu
  • Pokud víte, že máte Marfanův syndrom nebo onemocnění aorty a pocítíte jakoukoli neobvyklou bolest, nejezděte sami autem — zavolejte záchranku

Léčba

Léčba se liší podle toho, která část aorty je postižena. Natržení v části aorty přímo u srdce (tzv. typ A podle Stanfordské klasifikace) se zpravidla řeší neodkladnou operací na otevřeném srdci, při níž se poškozená část aorty nahradí umělou cévní protézou. Disekce v sestupné části aorty (typ B) se v mnoha případech léčí nejprve konzervativně — přísnou kontrolou krevního tlaku pomocí nitrožilních léků a pečlivým sledováním na jednotce intenzivní péče. U části pacientů s typem B je možné využít méně invazivní metodu TEVAR (zavedení kovové výztuže zevnitř cévy přes tříslo bez nutnosti velkého řezu). O konkrétním postupu vždy rozhoduje tým specialistů na základě aktuálního stavu pacienta.

Prevence

  • Udržujte krevní tlak pod kontrolou — pravidelné měření a případná léčba jsou nejúčinnější prevencí poškození stěny aorty
  • Přestaňte kouřit — kouření urychluje poškozování cévních stěn a výrazně zvyšuje riziko vzniku disekce
  • Pravidelně se hýbejte a hlídejte váhu — pohyb přiměřené intenzity pomáhá udržovat zdravý tlak a snižuje zátěž srdce a cév
  • Pokud máte rizikové onemocnění (Marfanův syndrom, vrozená vada aorty), pravidelně navštěvujte kardiologa a dodržujte doporučené kontroly zobrazovacími metodami
  • Omezte nadměrnou fyzickou zátěž a nošení těžkých břemen, pokud víte, že máte rozšířenou aortu (aneurysma)

Časté otázky o disekci aorty

Jak poznám, že mě bolí aorta a ne srdce při infarktu?

Obojí je možné rozlišit jen v nemocnici — proto neztrácejte čas a volejte záchranku při jakékoli náhlé silné bolesti na hrudi. Disekce aorty bývá popisována jako „trhavá" nebo „řezavá" bolest, která se často šíří do zad mezi lopatky, zatímco infarkt spíše svírá nebo tlačí na hrudník. Rozlišit oba stavy spolehlivě umí jen lékař pomocí EKG, krevních testů a CT vyšetření.

Dá se po operaci aorty žít normálním životem?

Ano, mnoho pacientů se po úspěšné operaci vrátí k běžnému životu, i když s určitými omezeními a nutností pravidelných kontrol. Celoživotně je potřeba kontrolovat krevní tlak a absolvovat pravidelná zobrazovací vyšetření (CT nebo MRI aorty), aby se zachytily případné změny v jiných úsecích tepny. Kvalita života závisí na tom, jak rychle byla disekce zachycena a jak dobře pacient dodržuje doporučení lékaře.

Je disekce aorty dědičná?

Přímá dědičnost není pravidlem, ale určitá genetická predispozice existuje. Pokud se u vašeho příbuzného prvního stupně (rodič, sourozenec) vyskytla disekce aorty nebo rozšíření aorty (aneurysma), je rozumné o tom říci svému lékaři — ten může doporučit kontrolní ultrazvuk nebo CT aorty. Vrozená onem

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 27.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.