Záchvaty (epileptické)

Co tento příznak znamená

Pokud jste právě zažili záchvat — ať už sami nebo u někoho blízkého — je pochopitelné, že jste vyděšení a plní otázek. Záchvat je ze všeho nejlépe přirovnat k náhlé elektrické bouři v mozku. Mozek normálně pracuje díky přesně koordinovaným elektrickým signálům mezi miliardami nervových buněk. Při záchvatu se tato koordinace na chvíli zcela rozpadne — velká skupina buněk začne vysílat signály chaoticky a naráz. Výsledkem může být cokoli od krátkého "zamrznutí" pohledu a výpadku vědomí až po křeče celého těla, nekontrolované pohyby končetin, pád na zem nebo i krátkodobá ztráta kontroly nad močovým měchýřem. Záchvat obvykle trvá jen několik sekund až dvě minuty — přestože přihlížejícím se zdá, že uplynula věčnost. Po záchvatu přichází tzv. postiktální fáze (období po záchvatu), kdy se člověk cítí zmatený, unavený, dezorientovaný a potřebuje čas na zotavení. Důležité je vědět, že jeden prodělaný záchvat ještě automaticky neznamená epilepsii — to je chronické onemocnění, při němž se záchvaty opakují.

Nejčastější příčiny

• Epilepsie — nejznámější příčina opakovaných záchvatů, při níž je mozek z různých důvodů trvale náchylný k elektrickým poruchám; může se projevit v jakémkoli věku.
• Horečkové křeče u dětí — u malých dětí (nejčastěji ve věku 6 měsíců až 5 let) může vysoká teplota vyvolat záchvat; většinou je neškodný, ale vždy vyžaduje lékařské posouzení.
• Nedostatek spánku nebo extrémní vyčerpání — mozkové buňky jsou při vyčerpání náchylnější k narušení rovnováhy elektrických signálů.
• Nízká hladina cukru v krvi (hypoglykémie) — mozek je závislý na glukóze jako palivu; při jejím prudkém poklesu může dojít k záchvatu.
• Nízká hladina sodíku nebo hořčíku v krvi (poruchy elektrolytů) — minerály v krvi jsou klíčové pro správnou funkci nervových buněk.
• Úraz hlavy nebo otřes mozku — poranění mozku může narušit jeho elektrickou stabilitu, a to i s odstupem dnů nebo týdnů.
• Mozkové infekce — záněty mozku (encefalitida) nebo mozkových obalů (meningitida) jsou vážné příčiny, které vyžadují okamžitou péči.
• Náhlé vysazení alkoholu nebo některých léků — mozek si na určité látky zvykne a jejich náhlý výpadek může spustit záchvat.
• Nádory nebo cévní příhody mozku — méně časté, ale závažné příčiny, zejména u starších lidí při prvním záchvatu.

Kdy je to nebezpečné

Většina záchvatů sama odezní do dvou minut a bezprostředně neohrozí život — nebezpečí hrozí hlavně pádem nebo zraněním během záchvatu. Situace se ale stává vážnou ve chvíli, kdy záchvat trvá déle než pět minut, nebo kdy se záchvaty opakují jeden za druhým bez toho, aby se člověk mezi nimi probral k vědomí. Tento stav se nazývá status epilepticus (nepřetržitý záchvat) a jde o přímé ohrožení života, které vyžaduje okamžitou záchrannou službu. Stejně tak platí zvýšená ostražitost u prvního záchvatu v životě, záchvatu po úrazu hlavy, záchvatu v těhotenství nebo záchvatu spojeného s vysokou horečkou, silnou bolestí hlavy či ztuhlostí šíje — to mohou být příznaky infekce mozku.

Kdy volat záchranku (155)

• Záchvat trvá déle než 5 minut a nepřestává — volejte ihned.
• Záchvaty se opakují krátce po sobě a člověk se mezi nimi neprobírá k vědomí.
• Jde o první záchvat v životě, zejména u dospělého člověka.
• Záchvat se objevil po úrazu hlavy nebo pádu.
• Po záchvatu člověk nedýchá nebo je trvale v bezvědomí.
• Záchvat se odehrál ve vodě (koupelna, bazén) — hrozí tonutí.
• Záchvat provází silná bolest hlavy, horečka nebo ztuhlost šíje.
• Záchvat prodělala těhotná žena.

Kdy jít k lékaři

• Záchvat odezněl sám a šlo o první takovou příhodu ve vašem životě — i bez dalších příznaků je nutné neurologické vyšetření.
• Záchvaty se u vás opakují, přestože máte diagnostikovanou epilepsii a berete léky — může být potřeba upravit léčbu.
• Po záchvatu přetrvává zmatenost, slabost nebo poruchy řeči déle než hodinu.
• U dítěte se objevil horečkový záchvat — i když odezněl, pediatr by ho měl vidět ještě týž den.

Časté otázky o záchvatech (epileptických)