Děložní myomy

Co jsou děložní myomy

Představ si, že stěna dělohy je jako svalová stěna, z níž občas vyrostou tuhé uzlíky — to jsou myomy. Jsou to nezhoubné (nenádorové) nádory ze svalové tkáně dělohy, které mohou být veliké jako hrášek, ale někdy i jako pěst. Dobrou zprávou je, že myomy jsou jedním z nejčastějších gynekologických nálezů vůbec a drtivá většina z nich nikdy nezpůsobí žádné vážné problémy.

Příznaky

• Silné nebo dlouhotrvající menstruační krvácení — podložky nebo tampony nestačí na obvyklou dobu, menstruace trvá déle než sedm dní nebo obsahuje větší krevní sraženiny
• Tlak nebo pocit těžkosti v podbřišku — jako by na vás něco zevnitř tlačilo, podobně jako když je plný žaludek, ale v místě pánevního dna
• Časté nucení na močení — větší myomy mohou tlačit na močový měchýř a způsobovat, že musíte na toaletu častěji než obvykle
• Bolesti při pohlavním styku — zejména pokud je myom blízko děložního hrdla nebo na povrchu dělohy
• Bolesti v zádech nebo v nohách — když myom tlačí na nervy nebo cévy v pánevní oblasti
• Pocit nafouklého nebo většího břicha — větší myomy mohou být dokonce hmatné zvenčí
• Únava a bledost — jako důsledek dlouhodobého nadměrného krvácení, které vede k chudokrevnosti (anémii, tedy nedostatku červených krvinek)

Je důležité vědět, že mnoho žen s myomy nemá žádné příznaky vůbec a o myomech se dozví náhodně při ultrazvukovém vyšetření.

Příčiny

Přesná příčina vzniku myomů není dosud zcela objasněna, ale víme, že klíčovou roli hrají ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron — ty, které řídí menstruační cyklus. Myomy rostou v době, kdy jsou hladiny těchto hormonů vysoké, a po menopauze (přechodu, kdy se produkce hormonů výrazně sníží) se zpravidla zmenšují nebo přestávají růst úplně. Mezi rizikové faktory patří rodinná zátěž (pokud měla myomy vaše matka nebo sestra, je vyšší pravděpodobnost, že je budete mít i vy), afroamerický původ, obezita, nedostatek vitaminu D a první menstruace v raném věku.

Kdy jít k lékaři

• Menstruace je tak silná, že potřebujete měnit podložku nebo tampon každou hodinu po dobu několika hodin za sebou
• Menstruační krvácení trvá déle než sedm až osm dní nebo se objevuje nepravidelně mimo cyklus
• Máte pocit trvalé únavy, dušnosti nebo bledosti — to mohou být známky anémie z chronického krvácení
• Pocítíte náhlou silnou bolest v podbřišku — myom může vzácně podstoupit tzv. torzi (zkroucení stopky) nebo nekrózu (odumření tkáně), což vyžaduje rychlou lékařskou pomoc
• Snažíte se otěhotnět, ale nedaří se vám to — některé typy myomů mohou ovlivnit plodnost

Léčba

Pokud myomy nezpůsobují žádné obtíže, nejčastějším přístupem je pravidelné sledování — nic dělat nemusíte, jen chodit na kontroly. Pokud vám ale myomy komplikují život, existuje dnes celá řada možností. Léky mohou dočasně zmenšit myomy nebo snížit krvácení — patří sem hormonální přípravky i moderní nehormonální léčiva. Minimálně invazivní (méně zatěžující, bez velkého operačního řezu) metody zahrnují např. embolizaci (zastavení přívodu krve do myomu) nebo fokusovaný ultrazvuk řízený magnetickou rezonancí, který myom „roztaví" teplem bez jakéhokoliv řezu. Operační řešení sahá od myomektomie (odstranění pouze myomů při zachování dělohy) až po hysterektomii (úplné odstranění dělohy) — ta přichází v úvahu zpravidla až tehdy, kdy jiné metody nezabírají nebo kdy si to žena sama přeje. Volba léčby závisí na velikosti a poloze myomů, intenzitě příznaků, věku a také na tom, zda plánujete těhotenství.

Prevence

• Udržujte zdravou tělesnou hmotnost — tuková tkáň produkuje estrogen, a čím více ho je v těle, tím příznivější prostředí pro růst myomů vzniká
• Jezte dostatek zeleniny a ovoce — strava bohatá na vlákninu pomáhá tělu zpracovávat a vylučovat přebytečné hormony
• Hlídejte hladinu vitaminu D — jeho dostatek je spojován s nižším rizikem vzniku myomů, nechejte si proto zkontrolovat jeho hodnoty v krvi
• Choďte pravidelně na gynekologické prohlídky — ultrazvukem lze myomy zachytit dříve, než vůbec začnou obtěžovat, a léčba je pak jednodušší

Časté otázky o děložních myomech

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.
Disclaimer: Tento článek slouží pouze pro vzdělávací účely a nenahrazuje odbornou lékařskou konzultaci. Vždy se poraďte se svým lékařem, než začnete jakoukoliv léčbu nebo změníte svůj zdravotní režim.