Potravinová alergie
Co je potravinová alergie
Potravinová alergie je stav, kdy imunitní systém — tvoje tělesná obranná armáda — udělá chybu a začne považovat určitou neškodnou součást jídla za nebezpečného vetřelce. Reaguje pak přehnaně silně: vyplavuje látky jako histamin, které způsobují celou řadu nepříjemných příznaků. Jednoduše řečeno, tvoje tělo bojuje válku, která vůbec nemusí být — a ty to odnesete oba. Nejčastěji za to mohou bílkoviny v potravinách, například arašídech, mléce, vejcích, rybách, sóji nebo pšenici.
Příznaky
- Kopřivka nebo svědivá vyrážka na kůži — červené pupínky nebo skvrny, které se mohou rychle šířit po celém těle
- Otok rtů, jazyka, hrdla nebo víček — pocit, že tě „něco otéká zevnitř"
- Svědění nebo brnění v ústech nebo hrdle ihned po jídle
- Bolest břicha, průjem, nevolnost nebo zvracení — žaludek se vzpírá tomu, co jsi snědl
- Rýma, kýchání nebo slzení očí podobné senné rýmě
- Dušnost nebo sípání — pocit, že dýchání si musíš vybojovat
- Závratě, mdloby nebo prudký pokles tlaku — to jsou varování, že reakce je závažná a je třeba jednat okamžitě
- Anafylaxe (náhlá, život ohrožující celková reakce těla) — kombinace výše uvedených příznaků, která se rozvíjí během minut a vyžaduje okamžitou pomoc
Příčiny
Proč se alergie vyvine právě u tebe, není vždy jasné — a lékaři to zkoumají dodnes. Víme ale, že roli hraje genetika: pokud má alergii někdo z rodičů, šance se zvyšuje. Důležitou roli hraje také to, jak byl trénován imunitní systém v raném dětství — děti, které vyrůstaly v příliš sterilním prostředí nebo nebraly různorodou stravu brzy, mají statisticky vyšší riziko alergií. Mezi nejčastější spouštěče patří tzv. „velká osmička": arašídy, stromové ořechy (vlašské, lískové, kešu), mléko, vejce, pšenice, sója, ryby a mořské plody. U kojenců se potravinová alergie někdy pojí s ekzémem (chronickým zánětem kůže) — to je signál, aby rodiče zpozornili a poradili se s pediatrem.
Kdy jít k lékaři
- Okamžitě na záchrannou službu (155), pokud se po jídle rozvine otok jazyka nebo hrdla, dušnost nebo náhlá slabost — každá minuta hraje roli
- Bez zbytečného odkládání, pokud se příznaky po jídle opakují, i když jsou „jen" kožní nebo zažívací — tělo ti dává jasný signál
- Pokud máš pochybnosti, zda jde o alergii nebo nesnášenlivost — rozdíl je důležitý a lékař-alergolog ho dokáže spolehlivě rozlišit
- Kdykoliv jde o dítě s opakovanými příznaky po jídle — u malých dětí je rychlá diagnóza obzvlášť důležitá
Léčba
Základem léčby je vyhýbat se potravině, která alergii vyvolává — to zní jednoduše, ale v praxi vyžaduje pečlivé čtení složení výrobků a opatrnost v restauracích. Pro mírnější reakce lékař nasadí antihistaminika (léky tlumící histamin, ten „alarmující" prostředník zánětu) nebo kortikosteroidy (léky potlačující zánětlivou reakci). Každý, kdo má diagnostikovanou závažnou alergii, by měl mít vždy při sobě adrenalínový autoinjektor — přístroj podobný tužce, který při anafylaktické reakci podá zachraňující dávku adrenalinu. U některých alergií, zejména na arašídy, se dnes úspěšně využívá orální imunoterapie (postupné podávání malých, přesně dávkovaných množství alergenu pod lékařským dohledem), která může snížit citlivost imunitního systému. Rozhodnutí o konkrétní léčbě vždy patří do rukou odborníka-alergologa.
Prevence
- Čti etikety na potravinách — výrobci jsou povinni uvádět alergeny tučným písmem, a tohle malé čtení ti může ušetřit velké problémy
- Upozorni vždy personál v restauraci na svou alergii — křížová kontaminace (dotyk s alergenem při přípravě jiného jídla) je skutečné riziko
- U kojenců doporučují moderní guidelines postupné zavádění různorodých potravin včetně potenciálních alergenů od čtvrtého do šestého měsíce — časná expozice paradoxně snižuje riziko alergie
- Nos vždy léky předepsané lékařem — adrenalínový autoinjektor nestačí mít doma, musí být u tebe
- Informuj blízké a kolegy — ať vědí, co dělat, pokud by ti bylo náhle špatně
Časté otázky o potravinové alergii
Jaký je rozdíl mezi potravinovou alergií a potravinovou nesnášenlivostí?
Alergie zapojuje imunitní systém a může být i život ohrožující — třeba ta na arašídy. Nesnášenlivost (například laktózová nesnášenlivost na mléčný cukr) imunitní systém nezapojuje, způsobuje hlavně zažívací potíže a není smrtelně nebezpečná. Přesný rozdíl určí lékař pomocí testů — nespokojuj se s dohady.
Může potravinová alergie vzniknout i v dospělosti, i když jsem jako dítě jedl všechno bez problémů?
Bohužel ano — imunitní systém se může „přeprogramovat" i v dospělém věku, někdy i po letech bez problémů. Nejčastěji se to stává u alergie na mořské plody, ořechy nebo ovoce. Pokud si všimneš nových reakcí po jídle, které dřív žádné nebyly, rozhodně to neignoruj a zajdi na alergologické vyšetření.
Mohu potravinovou alergii „přerůst"?
U dětí je to docela časté — alergie na mléko nebo vejce se u mnoha z nich do školního věku sama upraví. U
Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.