Irritabilní syndrom tračníku

Co je irritabilní syndrom tračníku

Irritabilní syndrom tračníku (zkráceně IBS z anglického irritable bowel syndrome) je stav, při kterém je tlusté střevo nadměrně citlivé a reaguje přehnaně na podněty, které zdravému člověku vůbec nevadí — stres, určitá jídla nebo jen každodenní napětí. Představ si to jako alarm, který je nastavený příliš citlivě: spustí se i tehdy, kdy žádné skutečné nebezpečí nehrozí. Důležité je vědět, že IBS nezpůsobuje žádné trvalé poškození střeva — střevo vypadá při vyšetření zdravě, jen se chová jinak, než by mělo.

Příznaky

  • Bolest nebo křeče v břiše — nejčastěji v dolní části, která se po odchodu stolice nebo po odchodu plynů uleví
  • Nadýmání a pocit nafouklého břicha, který přichází a odchází, často hůře odpoledne nebo večer
  • Průjem — náhlá, naléhavá potřeba jít na záchod, někdy ihned po jídle
  • Zácpa — obtížné, tvrdé nebo nepravidelné stolice, pocit neúplného vyprázdnění
  • Střídání průjmu a zácpy — někteří lidé zažívají obojí v různých obdobích
  • Hlen ve stolici — bez přítomnosti krve, střevo ho jednoduše produkuje víc než obvykle
  • Úzkost nebo pocit napětí, které obtíže zhoršují — střevo a mozek jsou propojeny přes tzv. střevní nervový systém, takže stres se doslova „ukládá do břicha"

Příčiny

Přesná příčina IBS není dosud jednoznačně objasněna, ale víme, že jde o souhru několika faktorů najednou. Klíčovou roli hraje narušená komunikace mezi mozkem a střevem — ta nervová dálnice, která řídí pohyby střeva, je u lidí s IBS nastavená jinak a reaguje přecitlivěle. Dalším faktorem bývá změna ve složení střevních bakterií (tzv. mikrobiom — biliony drobných bakterií, které ve střevě přirozeně žijí a pomáhají trávit). Spouštěčem obtíží může být prodělané střevní onemocnění nebo otrava jídlem, dlouhodobý stres, úzkost nebo deprese, ale také konkrétní potraviny — nejčastěji tučná jídla, kofein, alkohol, laktóza (mléčný cukr) nebo tzv. FODMAP potraviny (speciální skupina sacharidů, které se hůře vstřebávají a kvasí ve střevě). IBS se vyskytuje u žen přibližně dvakrát častěji než u mužů a první obtíže se obvykle objevují před čtyřicátým rokem života.

Kdy jít k lékaři

  • Krev ve stolici nebo černá dehtovitá stolice — to nikdy není příznak IBS a vždy vyžaduje rychlé vyšetření
  • Nechtěný úbytek hmotnosti bez zjevné příčiny
  • Bolest, která tě budí ze spaní a nenechá tě usnout
  • Příznaky poprvé vzniklé po padesátém roce věku — tehdy je nutné vyloučit jiné příčiny
  • Horečka spolu s bolestmi břicha
  • Obtíže, které se výrazně zhoršují nebo se mění v průběhu krátké doby

Léčba

Dobrou zprávou je, že IBS lze velmi dobře zvládnout, i když úplné „vyléčení" jednou provždy není reálným cílem — spíše jde o naučení se žít s ním tak, aby co nejméně omezoval každodenní život. Základ léčby tvoří úprava jídelníčku — nejúčinnější je tzv. dieta s nízkým obsahem FODMAP, která pod vedením nutričního terapeuta výrazně pomáhá většině pacientů. Důležitou součástí je také zvládání stresu: psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální terapie (metoda, při které se učíš jinak reagovat na stresové situace), prokazatelně zmírňuje příznaky. Lékař může doporučit různé skupiny léků — od přípravků upravujících pohyblivost střeva, přes léky na zmírnění křečí, až po nízké dávky určitých antidepresiv, která v tomto případě nepůsobí na náladu, ale uklidňují přecitlivělý střevní nervový systém. Vhodná jsou také probiotika (přípravky s živými prospěšnými bakteriemi), i když konkrétní výběr je dobré probrat s lékařem.

Prevence

  • Veď si potravinový deník — zapisuj, co jíš a jak se po tom cítíš; pomůže ti odhalit konkrétní spouštěče, které jsou u každého člověka trochu jiné
  • Jez pomalu a v klidu, v pravidelných intervalech — ukvapené jídlo ve stresu doslova „dráždí" střevo k přehnaným reakcím
  • Zařaď pravidelný pohyb — chůze, plavání nebo jóga zlepšují pohyblivost střeva a snižují hladinu stresových hormonů
  • Pracuj na zvládání stresu — relaxační techniky, dostatek spánku a omezení chronického napětí mají přímý vliv na chování střeva
  • Omez kofein, alkohol a tučná jídla — tyto látky dráždí střevní stěnu a zrychlují nebo naopak zpomalují její pohyby

Časté otázky o irritabilním syndromu tračníku

Může IBS přejít v rakovinu nebo Crohnovu nemoc?

Ne — IBS není předstupněm rakoviny ani žádného zánětlivého onemocnění střev, jako je Crohnova nemoc nebo ulcerózní kolitida (chronický zánět střevní sliznice). IBS nezpůsobuje žádné trvalé změny na střevní stěně, i když obtíže mohou být velmi nepříjemné a opakující se. Pravidelné kontroly u lékaře jsou ale vždy na místě, aby byl vyloučen jiný důvod potíží.

Jak poznám, že jde o IBS a ne o něco závažnějšího?

IBS se typicky projevuje bolestmi břicha, které se zlepší po vyprázdnění, a změnami ve frekvenci nebo konzistenci stolice — přičemž celkový zdravotní stav zůstává jinak dobrý. Lékař diagnózu stanoví na základě tzv. Římských kritérií (mezinárodně uznávaná pravidla pro rozpoznání IBS) a vyloučením jiných příčin pomocí krevních testů a případně kolonoskopie (vyšetření vnitřku střeva kamerou). Žádnou diagnózu si nestanov sám — vždy

Autor: MUDr. Michal Podrazil, Ph.D.

Odborný recenzent: MUDr. Petr Podrazil, internista

Naposledy aktualizováno: 27.04.2026

Zdroje: WHO, PubMed, SÚKL, UpToDate

Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.