Lékař nejprve pohovoří o vašich příznacích a udělá základní vyšetření — poslechne srdce a plíce, změří tlak a případně odebere krev (k vyloučení anémie nebo problémů se štítnou žlázou). Podle výsledků může doporučit EKG, zátěžový test (kdy se sleduje srdce při pohybu na kole nebo pásu), spirometrii (vyšetření funkce plic) nebo vás odeslat ke kardiologovi či pneumologovi. Důležité je, že příčin je mnoho a většina z nich je léčitelná.
Záleží na příčině. Pokud jde o prostou dekondici, postupné cvičení je přesně to pravé — tělo se postupně přizpůsobí a výkonnost poroste. Pokud ale intolerance zátěže signalizuje srdeční nebo plicní onemocnění, nevhodná zátěž může naopak uškodit. Proto platí jednoduchá rada: pokud máte pochybnosti o příčině, nejprve se poraďte s lékařem a pak cvičte — ideálně podle jeho doporučení.
Znáte to — vystoupáte jedno patro schodů a musíte se zastavit, protože srdce buší, dech nestačí nebo vás přepadne taková únava, že dál prostě nemůžete. Přitom ještě před rokem nebo dvěma jste totéž zvládli bez jediného zaváhání. Tohle je přesně to, čemu lékaři říkají intolerance fyzické zátěže — tedy stav, kdy tělo nezvládá námahu, která by pro vás dřív byla zcela běžná, nebo námahu odpovídající vašemu věku.
Co se v těle děje? Při pohybu svaly potřebují mnohem více kyslíku než v klidu. Srdce proto začne rychleji pumpovat krev, plíce rychleji dýchat a cévy se rozšíří, aby zásobily svaly tím, co potřebují. Pokud některý z těchto článků nefunguje správně — ať už srdce, plíce, krev nebo svaly samotné — tělo začne protestovat dříve, než by mělo. Výsledkem je dušnost (pocit nedostatku dechu), bušení srdce, závratě, bolest na hrudi nebo extrémní vyčerpání po minimální námaze.
Důležité je říct: intolerance zátěže sama o sobě není diagnóza, ale signál, že by se tělo mělo nechat vyšetřit. Příčin může být celá řada — od těch zcela banálních až po stavy, které je potřeba řešit s lékařem.
Většina případů je naštěstí způsobena méně závažnými příčinami. Zpozornět byste ale měli, pokud se intolerance zátěže objevila náhle — ze dne na den, bez zjevného důvodu. Obzvlášť pozor, pokud ji doprovází bolest nebo tlak na hrudi (třeba i mírný), bušení srdce nebo nepravidelný tep, pocit mdloby nebo skutečné omdlení po námaze, otoky kotníků nebo dolních končetin, nebo pokud se příznaky rychle zhoršují. Tyto kombinace mohou naznačovat srdeční nebo plicní onemocnění, které potřebuje rychlé vyšetření.
V těchto případech nečekejte — volejte 155 nebo 112.
Ano, a je to velmi časté. Tělo ztrácí kondici překvapivě rychle — už po dvou až třech týdnech bez pohybu se výkonnost znatelně sníží. Dobrou zprávou je, že se kondice dá vrátit postupným a pravidelným pohybem. Pokud ale dekondici nelze ničím vysvětlit nebo se zhoršuje i přes snahu o pohyb, nechte se raději vyšetřit.
Zrychlení tepu při námaze je zcela přirozené — tak srdce funguje. Pokud ale bušení přetrvává dlouho po skončení aktivity, je nepravidelné, nebo ho doprovází závrať či tlak na hrudi, pak to normální není a stojí za to to nechat vyšetřit elektrokardiogramem (EKG — záznam elektrické aktivity srdce).
Bohužel ano — srdeční onemocnění se nevyhýbají mladým lidem. Některé vrozené vady srdce nebo záněty srdečního svalu (myokarditida) se mohou projevit právě jako intolerance zátěže v mladém věku. Pokud vás únava při pohybu překvapuje a nedá se vysvětlit dekondicí, je rozumné zajít k lékaři a podstoupit základní vyšetření.
Lékař nejprve pohovoří o vašich příznacích a udělá základní vyšetření — poslechne srdce a plíce, změří tlak a případně odebere krev (k vyloučení anémie nebo problémů se štítnou žlázou). Podle výsledků může doporučit EKG, zátěžový test (kdy se sleduje srdce při pohybu na kole nebo pásu), spirometrii (vyšetření funkce plic) nebo vás odeslat ke kardiologovi či pneumologovi. Důležité je, že příčin je mnoho a většina z nich je léčitelná.
Záleží na příčině. Pokud jde o prostou dekondici, postupné cvičení je přesně to pravé — tělo se postupně přizpůsobí a výkonnost poroste. Pokud ale intolerance zátěže signalizuje srdeční nebo plicní onemocnění, nevhodná zátěž může naopak uškodit. Proto platí jednoduchá rada: pokud máte pochybnosti o příčině, nejprve se poraďte s lékařem a pak cvičte — ideálně podle jeho doporučení.
Informace na této stránce mají pouze vzdělávací charakter a nenahrazují odbornou lékařskou péči. Některé informace nemusí být aktuální nebo se mohou lišit od nejnovějších doporučení. Vždy se poraďte se svým lékařem nebo lékárníkem.