Ztráta čichu dlouhodobá (post-COVID anosmie)

Co tento příznak znamená

Přišli jste o čich po covidu a teď vám říkají, že to „přejde samo" — ale měsíce plynou a stále nic necítíte? Nejste v tom sami a rozhodně to není vaše fantazie. Post-COVID anosmie, tedy trvalá nebo přetrvávající ztráta čichu po infekci koronavirem, postihuje odhadem 5–15 % lidí, kteří covid prodělali.

Co se přesně děje? Virus SARS-CoV-2 nepoškodí samotné čichové buňky přímo — místo toho napadne tzv. podpůrné buňky čichového epitelu (tenká výstelka v horní části nosní dutiny), které čichové neurony živí a chrání. Tyto podpůrné buňky mají na svém povrchu receptor zvaný ACE2, skrze který se virus dostane dovnitř. Výsledkem je zánět a narušení celého čichového aparátu. Čichové nervy pak přestávají správně posílat signály do mozku — jako by se přestřihlo spojení mezi nosem a centrem, kde vůně „překládáte" na vjem.

Část lidí prožívá i tzv. parosmii — to je stav, kdy čich není úplně pryč, ale všechno voní zkresleně nebo odpudivě. Káva najednou smrdí jako benzín, maso jako hniloba. Je to nepříjemné, ale paradoxně je to dobrý signál — znamená to, že se čichové nervy pomalu probouzejí a snaží se znovu zapojit.

Nejčastější příčiny

• Post-COVID poškození čichového epitelu — nejčastější příčina; virus poškodil podpůrné buňky v nose, čichové nervy se pomalu regenerují, ale obnova může trvat měsíce až roky.
• Přetrvávající zánět sliznic — i po vymizení viru může být sliznice nosní dutiny chronicky podrážděná nebo lehce oteklá, což mechanicky blokuje průchod vonných molekul k čichovým buňkám.
• Centrální příčina — u části pacientů s dlouhým covidem (tzv. long COVID) dochází ke změnám přímo v mozku v oblasti zpracování čichu; to je méně časté, ale reálné.
• Parosmie jako fáze uzdravování — zkreslené vnímání vůní není nová nemoc, ale přechodná fáze, kdy se čichové dráhy teprve znovu zapojují a ještě nepracují správně.
• Souběžná příčina nesouvisející s covidem — vzácněji se může jednat o chronickou sinusitidu (zánět vedlejších nosních dutin), nosní polypy nebo jinou příčinu, která se covidem jen „odkryla".

Kdy je to nebezpečné

Samotná ztráta čichu po covidu obvykle není příznakem něčeho život ohrožujícího. Přesto existují kombinace příznaků, které vyžadují rychlou pozornost lékaře. Zpozorněte, pokud ke ztrátě čichu přibude silná nebo nová bolest-hlavy/">bolest hlavy, která se liší od bolestí, které znáte — zvláště pokud je jednostranná nebo pulsující. Znepokojivé je také jednostranné krvácení z nosu, výtok tekutiny z jedné nostrily, výpadky vidění nebo dvojité vidění, potíže s rovnováhou a koordinací pohybů, nebo náhlá změna osobnosti a chování. Tyto příznaky mohou — i když výjimečně — poukazovat na jiné onemocnění mozku nebo lební báze, které nesouvisí s covidem a potřebuje vyšetření.

Kdy volat záchranku (155)

• Náhlá silná bolest hlavy „jako rána do hlavy", jakou jste nikdy nezažili — může jít o krvácení do mozku.
• Ztráta čichu provázená zmateností, poruchou řeči nebo ochrnutím části těla.
• Výtok čiré tekutiny z nosu po úrazu hlavy — může to být mozkomíšní mok unikající z lebky.

Kdy jít k lékaři

• Čich se nevrátil ani po 4–6 týdnech od odeznění covidu.
• Prožíváte parosmii (vše voní zkresleně nebo hnilobně) a příznak vás omezuje v jídle nebo každodenním životě.
• Ztráta čichu je jednostranná — to je méně typické pro covid a zaslouží vyšetření.
• Máte pocit, že se stav po delší době zhoršuje místo aby se zlepšoval.
• Ztráta čichu vás výrazně psychicky vyčerpává — deprese a úzkost při long COVID jsou časté a léčitelné.

Časté otázky o ztrátě čichu po covidu