Akrocyanóza (studené namodralé ruce nebo nohy)

Co tento příznak znamená

Všimli jste si, že máte ruce nebo nohy trvale namodralé, chladné na dotek a možná trochu nafouklé? Nejspíš vás to vyděsilo — modrá barva kůže zkrátka vypadá hrozivě. Ale uklidněte se, protože ve většině případů za tím stojí poměrně nevinná záležitost s krevním oběhem v malých cévách.

Akrocyanóza je stav, kdy se na konečkách těla — nejčastěji na rukách, nohou, případně ušních lalůčcích nebo nose — trvale nebo opakovaně objevuje namodralé zbarvení kůže doprovázené chladem. Název pochází z řečtiny: „akron" znamená konečky a „kyanos" modř. Děje se to proto, že drobné cévy (kapiláry) v kůži se zúží a krev se v nich pohybuje pomalu. Pomalu proudící krev předá tkáním více kyslíku než obvykle, a proto v ní zbývá více odkysličeného hemoglobinu — červeného krevního barviva bez kyslíku — který má právě tu charakteristickou modrofialovou barvu. Podobně jako když stisnete prst a sledujete, jak zbělí a pak zmodrá.

Důležité je, že akrocyanóza sama o sobě nebolí a nezpůsobuje odumírání tkáně. To ji odlišuje od závažnějších stavů, které vypadají podobně, ale jsou mnohem naléhavější.

Nejčastější příčiny

• Primární akrocyanóza — nejběžnější varianta, kdy malé cévy v kůži jsou přirozeně přecitlivělé na chlad a stahují se více než u jiných lidí. Vyskytuje se nejčastěji u mladých štíhlých žen a sama o sobě není nemocí.
• Chlad a podchlazení — i u zdravého člověka způsobí delší pobyt v mrazu, že se tělo snaží udržet teplo v důležitých orgánech a omezí průtok krve do rukou a nohou.
• Raynaudův fenomén — stav, kdy cévy v prstech reagují na chlad nebo stres výrazným křečovitým stažením. Na rozdíl od akrocyanózy se barva prstů mění v záchvatech: nejprve zbělnou, pak zmodrají a nakonec zčervenají. Může být samostatný nebo doprovázet revmatická onemocnění.
• Nízký krevní tlak (hypotenze) — při poklesu tlaku krev méně efektivně dosahuje do vzdálených částí těla, což se projeví právě chladnými modrými konečky.
• Anémie (chudokrevnost) — nedostatek červených krvinek nebo hemoglobinu způsobí, že krev hůře přenáší kyslík, a tkáně na periferii to pocítí jako první.
• Srdeční nebo plicní onemocnění — srdce jako pumpa musí tlačit okysličenou krev do celého těla; pokud nefunguje naplno, nebo pokud plíce špatně okysličují krev, projeví se to právě modráním na periferii.
• Léky a návykové látky — některé léky na vysoký krevní tlak (například beta-blokátory, které zpomalují srdeční rytmus) nebo nikotin ze cigaret stahují cévy a mohou akrocyanózu zhoršit.

Kdy je to nebezpečné

Samotná chladná modrá kůže na rukou v zimě je většinou nevinná. Zpozorněte ale tehdy, když se modré zbarvení šíří výše — na paže, lýtka nebo trup, nebo když se najednou objeví i na rtech či jazyku. Stejně tak je důvodem k okamžité akci, pokud modré zbarvení provází dušnost (pocit nedostatku vzduchu), bolest na hrudi, zmatenost, nebo když kůže na jednom místě zůstane studená, bledá a bolestivá — to by mohlo znamenat ucpání tepny (akutní ischemie), kdy tkáň skutečně umírá bez přísunu krve. Důležité je také sledovat, zda se příznaky zhoršují v klidu nebo se objevily náhle bez zjevného důvodu.

Kdy volat záchranku (155)

• Modré zbarvení se rozšiřuje na rty, jazyk nebo velké části těla a přidává se dušnost — volejte ihned 155 nebo 112.
• Bolest na hrudi, bušení srdce nebo pocit, že se vám točí hlava a ztrácíte vědomí — okamžitě volejte záchranku.
• Jedna končetina je náhle studená, bledá, bolestivá a necitlivá — může jít o ucpání tepny, každá minuta rozhoduje.
• Novorozenec nebo kojenec má namodralou kůži kdekoli na těle — volejte 155 bez odkladu.

Kdy jít k lékaři

• Modré studené ruce nebo nohy přetrvávají i v teple a v klidu déle než několik týdnů.
• Příznaky se postupně zhoršují nebo se začaly objevovat nově bez zjevné příčiny.
• Máte jiné zdravotní potíže — únavu, bolesti kloubů, dušnost při námaze nebo kašel.
• Prsty na rukou nebo nohou mění barvu opakovaně v záchvatech (bílá, modrá, červená) — to je typický Raynaudův fenomén, který je vhodné vyšetřit.
• Nevíte, zda berete léky, které by mohly cévy stahovat.

Časté otázky o akrocyanóze