Zvýšená tvorba plynů (flatulence)

Co tento příznak znamená

Víte, jak se cítíte, když vám v břiše duní, bublá a tlačí — a pak musíte v nejméně vhodnou chvíli uvolnit plyny? Tohle zažívá každý člověk na světě. Průměrný dospělý člověk odchází plynů asi 10 až 20krát denně, i když si to možná ani neuvědomuje. Teprve když je plynů výrazně více, stávají se nepříjemné nebo bolestivé, začínáme o tom přemýšlet jako o problému.

Co se vlastně v těle děje? Střeva jsou domovem obrovského množství bakterií — říkáme jim střevní mikrobiom, tedy přirozené bakteriální osídlení vašeho trávicího traktu. Tyto bakterie tráví potravu, kterou vaše tenké střevo nestihlo zpracovat, a jako vedlejší produkt přitom vznikají plyny — hlavně vodík, metan a oxid uhličitý. To je naprosto normální proces. Problém nastane, když plynů přibude víc než obvykle, nebo když je jejich odchod bolestivý a doprovázený dalšími obtížemi.

Nejčastější příčiny

• Strava bohatá na fermentovatelné sacharidy — luštěniny (fazole, čočka, hrách), zelí, brokolice, cibule nebo česnek obsahují cukry, které střevní bakterie rády fermentují (rozkládají), čímž vzniká velké množství plynů. Tohle je naprosto přirozená reakce zdravého střeva.
• Spolknutý vzduch — rychlé jedení, pití přes brčko, žvýkání žvýkačky nebo kouření způsobují, že do trávicího traktu spolknete více vzduchu, který musí někudy ven.
• Laktózová intolerance — nesnášenlivost mléčného cukru — stav, kdy vaše střevo nedokáže správně rozkládat laktózu (cukr obsažený v mléce a mléčných výrobcích). Výsledkem je nadýmání, plynatost a průjem po konzumaci mléka nebo sýrů.
• Syndrom dráždivého tračníku — funkční porucha, při které střevo přecitlivěle reaguje na běžné podněty, jako je stres nebo určité potraviny, a produkuje více plynů s pocitem nadýmání a bolestmi břicha.
• Celiakie — autoimunitní nesnášenlivost lepku (bílkoviny obsažené v pšenici, žitu a ječmeni), která způsobuje záněty a poruchy vstřebávání živin ve střevě, a tím i nadměrnou tvorbu plynů.
• Antibiotika a některé léky — antibiotika narušují přirozenou rovnováhu střevních bakterií, což dočasně zhorší tvorbu plynů. Podobně působí i některá projímadla nebo doplňky stravy s vlákninou.
• Zácpa — zdržování stolice ve střevě dává bakteriím více času na fermentaci potravy, a tím vzniká více plynů.

Kdy je to nebezpečné

Samotná plynatost je téměř vždy nevinná. Zpozorněte ale v momentě, kdy se k ní přidají další příznaky. Pokud plyny doprovází krev ve stolici nebo černá dehtovitá stolice, nenechávejte to na zítřek a jděte okamžitě k lékaři — toto může signalizovat krvácení v trávicím traktu. Stejně vážně berte silnou, déle trvající bolest břicha, výrazné hubnutí bez zjevné příčiny, přetrvávající průjem nebo naopak zácpu trvající déle než tři týdny, nebo opakované zvracení. U lidí nad 50 let by každá výrazná a nová změna trávení měla být vyšetřena — jako prevence rakoviny tlustého střeva, která je v počátečních stádiích dobře léčitelná.

Kdy volat záchranku (155)

• Náhlá, velmi silná bolest břicha, která se rychle zhoršuje a nedává pokoj — může jít o perforaci (proděravění) střeva nebo jiný chirurgický stav
• Tuhé, prknovité břicho (jako byste měli desku pod kůží) spolu s horečkou
• Krev ve zvratcích nebo velké množství čerstvé krve ve stolici
• Silná bolest břicha spolu se závratí, mdlobami nebo prudkým poklesem krevního tlaku

Kdy jít k lékaři

• Plynatost trvá déle než tři týdny bez jasné příčiny
• Hubnutí, které si nedokážete vysvětlit stravou ani cvičením
• Opakované bolesti břicha nebo křeče, které narušují běžný život
• Krev ve stolici nebo viditelná změna barvy či konzistence stolice
• Podezření na laktózovou intoleranci nebo celiakii — oboje se dá jednoduše otestovat
• Plyny, které jsou natolik časté nebo bolestivé, že vám komplikují práci nebo společenský život

Časté otázky o zvýšené tvorbě plynů (flatulence)